Dolarový komplex Evropy

Měny se stávají ohniskem nejen obchodních transakcí, nýbrž také diplomatických a politických půtek. Kdykoli k tomu dojde, obchodní transakce jsou složitější a obklopuje je větší nejistota. Politizace peněz během meziválečné deprese byla hospodářsky zničující. Existují ale mnohem současnější případy nevraživých měnových válek.

V 60. letech se středobodem politických tahanic stala mezinárodní měnová soustava. Každá ze stran měla jiné teorie a jinak si vysvětlovaly tehdejší dění. Evropané - zejména Francouzi - si stěžovali na to, co generál Charles de Gaulle označil za ,,nehorázné privilegium" amerického dolaru. Generál a jeho měnový guru Jacques Rueff tvrdili, že USA zneužívají postavení dolaru coby hlavní rezervní měny brettonwoodského režimu pevných měnových kurzů k tomu, aby pomocí deficitů hradili svá zahraniční vojenská dobrodružství (toho času ve Vietnamu).

Francie reagovala výzvami k měnové reformě, která by skoncovala s onou podivnou úlohou dolaru, a snažila se oživit hluboce zdiskreditovaný zlatý standard. Evropané zahájili dlouhou diskusi o výhodách měnové unie, jejíž dosažení jim mělo umožnit pohlédnout dolaru do tváře.