0

Evropský kout zoufalství

KIŠINĚV Tři patra sídla moldavského parlamentu se změnila v ohořelé trosky. Totéž platí i o demokracii v Moldavsku, bývalé sovětské republice, která je dnes nejchudší evropskou zemí. Ze 3,5 milionu lidí, kteří v Moldavsku žili v době získání nezávislosti, jich už 15% odešlo ze země, aby hledalo lepší život jinde. Více než 63% mladých Moldavanů tvrdí, že chce pryč.

Počátkem dubna vyvolalo sporné volební vítězství vládnoucích moldavských komunistů protesty. Političtí odpůrci a nespokojení lidé, v mnoha případech mládež s malými vyhlídkami získat zaměstnání, vyrazili do ulic. Ti násilnější z nich vtrhli do úřadovny prezidenta země a také do parlamentní budovy, kterou zapálili.

Komunisté reagovali tím, že svedli násilnosti na opoziční politické strany, které označili za „fašisty“, a také na Rumunsko a stoupence připojení části Moldavska s rumunskou menšinou k Bukurešti. Policie podnikla na mladé lidi razii a stovky jich vzala do vazby. Několik lidí zemřelo, zřejmě na následky bití. Prezident Vladimir Voronin později udělil zadrženým amnestii. Mnozí z nich přesto zůstávají ve vazbě a Voronin dál obviňuje opozici a Rumunsko, že organizují státní převrat. S opozičními stranami bylo zahájeno soudní řízení.

Obnovení stability a spravedlivého demokratického systému v Moldavsku je důležité za prvé a především proto, že si Moldavané zaslouží zodpovědnou vládu. Rovněž stabilita je důležitá, poněvadž země má hranici s Rumunskem, členským státem Evropské unie. Obě země mají společný jazyk a kulturu, a dokonce byly součástí téhož státu, dokud je Stalin nerozdělil.