Evropský kout zoufalství

KIŠINĚV Tři patra sídla moldavského parlamentu se změnila v ohořelé trosky. Totéž platí i o demokracii v Moldavsku, bývalé sovětské republice, která je dnes nejchudší evropskou zemí. Ze 3,5 milionu lidí, kteří v Moldavsku žili v době získání nezávislosti, jich už 15% odešlo ze země, aby hledalo lepší život jinde. Více než 63% mladých Moldavanů tvrdí, že chce pryč.

Počátkem dubna vyvolalo sporné volební vítězství vládnoucích moldavských komunistů protesty. Političtí odpůrci a nespokojení lidé, v mnoha případech mládež s malými vyhlídkami získat zaměstnání, vyrazili do ulic. Ti násilnější z nich vtrhli do úřadovny prezidenta země a také do parlamentní budovy, kterou zapálili.

Komunisté reagovali tím, že svedli násilnosti na opoziční politické strany, které označili za „fašisty“, a také na Rumunsko a stoupence připojení části Moldavska s rumunskou menšinou k Bukurešti. Policie podnikla na mladé lidi razii a stovky jich vzala do vazby. Několik lidí zemřelo, zřejmě na následky bití. Prezident Vladimir Voronin později udělil zadrženým amnestii. Mnozí z nich přesto zůstávají ve vazbě a Voronin dál obviňuje opozici a Rumunsko, že organizují státní převrat. S opozičními stranami bylo zahájeno soudní řízení.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/v9RN1N6/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.