Tim Brinton

Evropa s konkurenční schopností hraje skořápky

BRUSEL – Ostříleným pozorovatelům evropské ekonomiky přinesl poslední summit Evropské unie bizarní pocit déjà vu. Před o málo víc než dekádou evropští lídři s velkou slávou představili „Lisabonskou agendu“, podrobný politický plán proměny Evropy v „nejkonkurenceschopnější znalostní ekonomiku na světě“. Nový „Pakt konkurenceschopnosti“, jejž na summitu EU předložily Francie a Německo, si nedělá tytéž ambice na celosvětovou grandióznost, ale spíše se protlačuje jako opatření nezbytné k zajištění podmínek pro přežití eura.

S výjimkou snahy, která působí dojmem skrytého pokusu přinutit státy EU ke zvýšení firemních daní na francouzské a německé úrovně, není na Paktu konkurenceschopnosti zdánlivě nic nerozumného. Zvýšení důchodového věku na 67 let, zrušení indexace mezd a požadavek, aby jednotlivé země do svých ústav zakotvily dluhovou brzdu, jsou rozumná opatření ke zvýšení konkurenční schopnosti a obnovení důvěry v euro.

Čelní představitelé vlád se však bohužel zřejmě nijak nepoučili z případu zkrachovalé Lisabonské agendy. Nynější plány se totiž ze dvou důvodů zdají být odsouzené k neúspěchu.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/r7t1Thf/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.