Paul Lachine

Evropská centrální banka na vlnách nejistoty

NEWPORT BEACH – Puristé centrálního bankovnictví jsou zmateni. Jak se může Evropská centrální banka coby instituce germánského střihu angažovat v nákupu vládních dluhopisů vydaných pěti ze sedmnácti jejích členských států? Proč se tato měnová autorita chová jako fiskální agentura? Nemá být ECB politicky nezávislou a provozně samostatnou institucí, která bojuje s inflací a střeží měnu?

Inu, ano i ne. Tato odpověď vystihuje znepokojivou realitu novodobého centrálního bankovnictví (nebo přesněji řečeno centrálního bankovnictví ve světě dluhových převisů a obav ze suverénních dluhů, který vznikl po prasknutí bubliny). A zároveň vrhá světlo na koncovku, jež se nyní rýsuje ve zmatené a rozbouřené eurozóně.

Složitost problému lze zjednodušeně vysvětlit na „námořní“ analogii. Představte si, že nějaký velice hbitý záchranný člun je povolán k záchraně potápějící se lodi. Během záchrany však posádka člunu zjistí, že musí zachránit ještě dvě další, větší lodě. Kapitán se rozhodne to udělat, ale ještě předtím si získá ujištění, že mu připluje na pomoc větší člun.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/Yu152cx/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.