0

Evropská kalamita

Tak se to stalo. Poté, co Francie a Nizozemsko odmítly evropskou ústavní smlouvu, irské všelidové „ne“ je druhou a zřejmě rozhodující ranou spojené a silné Evropě.

12. červen 2008 bude třeba si připomínat jako den, kdy se psaly evropské dějiny. Ať už proběhnou jakékoli zoufalé záchranné pokusy, nedokáží zakrýt fakt, že Evropská unie na nejméně 10 let (ne-li mnohem déle) opustila světovou scénu jako seriózní zahraničněpolitický aktér.

K tomu dochází v době, kdy problémy na Balkáně zůstávají nedořešené, Amerika zažívá relativní úpadek, Rusko znovu nabírá sílu, turecká domácí politika se stáčí špatným směrem, Blízký východ – přímý soused EU – hrozí výbuchem a globální ekonomiku a politiku zítřka bude určovat rychlost vzestupu Číny a Indie jako rozvíjejících se mocností.

Nebohá Evropa! Irským referendem se slepě a zbytečně uvrhla do politické kalamity. Jistě, EU bude i nadále existovat a její instituce budou fungovat, v dobrém či ve zlém, na základě Smlouvy z Nice. Ale proaktivní, silná Evropa, schopná určovat svůj vlastní osud, bude dost dlouho mimo hru.