0

Evropská hra na viníka

Vedoucí představitelé Evropské unie se sešli, aby vyvodili ponaučení z nezdařených referend o evropské ústavní smlouvě. Příčiny však nemusí hledat příliš daleko; stačí, aby se podívali do zrcadla a postavili se čelem k důsledkům nečestné hry, kterou jako předáci členských zemí EU až příliš dlouho hrají.

Tito představitelé doufali, že si budou s postupem let přisvojovat úspěchy reforem a zároveň se vyhýbat vině za neúspěchy, a tak běžně nechávali činitele EU v Bruselu sklízet politický hněv za nepopulární, ale nezbytná opatření, a poté si svým voličům hořce stěžovali na „bruselské byrokraty“ a jejich nedemokratické způsoby.

Přitom však zapomněli, že by jim voliči mohli skutečně uvěřit. A tak když se vedoucí představitelé Francie a Nizozemska – kteří byli až do morku kostí pro ústavu – dotázali svých občanů, co si myslí o unii, uslyšeli zřetelnou ozvěnu svých vlastních sdělení: lidem se reformy nelíbí a nelíbí se jim ani „bruselští byrokrati“, ústava neústava.

Nikde není tato hra na svalování viny patrnější než na způsobu, jakým vlády členských zemí EU přistupují k deregulaci trhu zboží.