Evropská hra na viníka

Vedoucí představitelé Evropské unie se sešli, aby vyvodili ponaučení z nezdařených referend o evropské ústavní smlouvě. Příčiny však nemusí hledat příliš daleko; stačí, aby se podívali do zrcadla a postavili se čelem k důsledkům nečestné hry, kterou jako předáci členských zemí EU až příliš dlouho hrají.

Tito představitelé doufali, že si budou s postupem let přisvojovat úspěchy reforem a zároveň se vyhýbat vině za neúspěchy, a tak běžně nechávali činitele EU v Bruselu sklízet politický hněv za nepopulární, ale nezbytná opatření, a poté si svým voličům hořce stěžovali na „bruselské byrokraty“ a jejich nedemokratické způsoby.

Přitom však zapomněli, že by jim voliči mohli skutečně uvěřit. A tak když se vedoucí představitelé Francie a Nizozemska – kteří byli až do morku kostí pro ústavu – dotázali svých občanů, co si myslí o unii, uslyšeli zřetelnou ozvěnu svých vlastních sdělení: lidem se reformy nelíbí a nelíbí se jim ani „bruselští byrokrati“, ústava neústava.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/hgY0FCF/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.