Evropské banky, evropská krize

BRUSEL – Evropa stále představuje epicentrum druhého dějství globální finanční krize, která nyní zmutovala v krizi svrchovaného zadlužení uvnitř eurozóny. Jak k tomu mohlo dojít, když se prý veškeré problémy, přinejmenším na papíře, vyřešily během mimořádného květnového summitu EU, který zřídil mechanismus evropské finanční stability (EFSF) a zaručil se za financování ve výši téměř bilionu dolarů?

Tyto májové sliby mezitím dostaly konkrétnější podobu. V Lucembursku byl zřízen „subjekt zvláštního určení“ (SPV) a už dnes se může opřít o stamiliardy eur v zárukách od členských států.

Kdyby se všechny přislíbené prostředky (750 miliard eur, včetně financování ze strany Mezinárodního měnového fondu) měly využít, EU by na několik let plně refinancovala všechny země ve finanční tísni (Portugalsko, Španělsko a Irsko). Evropská centrální banka navíc prokázala ochotu kupovat vládní (a soukromé) dluhopisy, pokud usoudí, že fungování trhu bylo narušeno.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/Zo13a70/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.