Respirační choroby představují hlavní příčinu úmrtí na světě a jejich výskyt stále stoupá. Podle Světové zdravotnické organizace bylo ze všech 50,5 milionů úmrtí zaznamenaných v roce 1990 plných 9,4 milionu způsobeno právě respiračními chorobami. V roce 2020 pak bude ze 68 milionů úmrtí připadat 11,9 milionu na chronickou obstrukční plicní nemoc (COPD), zápal plic, rakovinu plic nebo tuberkulózu (TBC).
Evropa si v tomto ohledu vede jen o málo lépe než zbytek světa. Respirační choroby se co do úmrtnosti, incidence (nárůstu počtu případů za rok), prevalence (celkového výskytu onemocnění) a nákladů řadí na druhé místo (za choroby kardiovaskulární). V některých zemích, jako je Velká Británie, jsou již dnes hlavní příčinou úmrtí.
Evropská bílá kniha o plicních chorobách
, kterou v roce 2003 vydaly Evropská respirační společnost a Evropská plicní nadace, přinesla vůbec poprvé epidemiologické údaje pro celé spektrum plicních onemocnění, shromážděné ze všech evropských zemí. Poskytuje tak podrobný přehled o vývoji plicních chorob v Evropě, včetně údajů o chorobnosti, úmrtnosti a nákladech.
Z
Bílé knihy
jsme se dozvěděli velmi mnoho. Například že úmrtnost na rakovinu plic se v letech 1960 až 1989 u mužů v některých západoevropských zemích, jako jsou Norsko nebo Švýcarsko, lehce snížila, zatímco u žen v téměř všech evropských zemích stále stoupá. Prevalence COPD, která je diagnostikována zejména u kuřáků a bývalých kuřáků, se pohybuje od 2.000 na sto tisíc obyvatel až po více než 10.000, přičemž úmrtnost kolísá mezi 25 až 75 případy na sto tisíc obyvatel.
Plicní choroby nicméně nesouvisejí pouze s kouřením. Klíčovou roli hrají rovněž genetické vlivy spolu s nutričními a environmentálními faktory či chudobou. Předpokládá se však, že podíl COPD na celkové úmrtnosti bude narůstat, stejně jako podíl rakoviny plic a TBC.
V případě TBC jsou epidemiologické údaje nejúplnější, a to díky monitorovacímu systému, který byl vyvinut ve všech evropských zemích. Zatímco incidence a úmrtnost TBC v západní a střední Evropě je stabilní nebo klesá, ve východní Evropě se oba ukazatele vzhledem ke zhoršující se úrovni zdravotnictví v posledním desetiletí zvýšily.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Zápal plic zůstane v Evropě i nadále významnou příčinou úmrtí; jeho incidence se v současné době pohybuje mezi 250 a více než 1.000 případy na sto tisíc obyvatel, úmrtnost pak kolísá mezi 15 a 45 případy na sto tisíc obyvatel. V posledních desetiletích se začíná stále více rozšiřovat astma, které postihuje 2 až 20% dětí v celé Evropě a 5 až 10% dospělých v Evropě západní. Hlášené míry úmrtnosti se v tomto případě velmi liší, přičemž nejvyšší úmrtnost je v Portugalsku: více než osm případů na sto tisíc obyvatel.
Údaje o dalších respiračních chorobách jsou vzácné. Incidence i prevalence intersticiálních plicních onemocnění se do značné míry liší. Prevalence chorob souvisejících se spánkem, u nichž existují dostupné údaje pouze z několika západoevropských zemí, činí méně než 1.000 případů na sto tisíc obyvatel ve Francii, ale více než 5.000 případů na sto tisíc obyvatel ve Švédsku. Dostupná data o incidenci cystické fibrózy, nejvýznamnější dědičné plicní choroby, pak kolísají mezi pěti a deseti případy na sto tisíc obyvatel.
Kde respirační onemocnění zabíjejí nejčastěji? Podle údajů shromážděných v
Bílé knize
je věkově standardizovaná úmrtnost nejvyšší v Kyrgyzstánu, kde činí 165 případů na sto tisíc obyvatel, a nejnižší v Rakousku (30 případů). Evropský průměr činí 65 a průměr v zemích Evropské unie 57. Jedny z nejvyšších úmrtností byly zaznamenány v Irsku a ve Velké Británii - 120, respektive 105 případů -, zatímco ostatní západoevropské a většina středoevropských zemí zůstávají pod uvedeným průměrem.
Se stoupající incidencí plicních onemocnění stoupají i náklady. Celková roční finanční zátěž plynoucí z respiračních chorob v Evropě se v současnosti pohybuje kolem 100 miliard eur, přičemž téměř polovinu této částky představují náklady spojené s COPD, za níž následují astma, zápal plic, rakovina plic a TBC.
Hospitalizační péče představuje pouhou špičku ledovce, který sahá do výše 17,8 miliard eur ročně. Překvapivé je, že počet dní strávených v nemocnici je v západní Evropě vyšší než v Evropě střední a východní (11,1 dne ročně oproti 7,2 dne ročně na sto tisíc obyvatel), zatímco průměrné denní náklady na hospitalizační péči jsou v západní Evropě téměř desetkrát vyšší (310 oproti 32 eurům). Mezi další náklady patří ambulantní péče (9,2 miliard eur), spotřeba léků (6,7 miliard eur) a náklady spojené s úmrtností a rehabilitací (20 miliard eur).
Zdaleka nejvyšší nákladovou položku, jejíž výše se odhaduje na 48,3 miliard eur, však představují nepřímé náklady v podobě poklesu produktivity. Celkový počet pracovních dnů zameškaných v důsledku respiračních onemocnění činil v západní Evropě 66,2 dne na sto tisíc obyvatel - což byl více než čtyřnásobek hodnoty 15,4 dne v Evropě střední a východní. S pracovními dny je to přitom stejné jako s hospitalizační péčí: vzhledem k vysoké produktivitě v západní Evropě se náklady zvyšují.
Jelikož jsou plicní onemocnění tak významná, musí se posílit preventivní opatření, včasná detekce a léčba. To si vyžádá nejen zlepšení v přímé péči o pacienta, ale také v základním a klinickém výzkumu i ve vzdělávání a výcviku.
V Evropě existují propastné rozdíly v počtu specialistů na respirační choroby, stejně jako v počtu vědeckých pracovníků na fakultní úrovni. Počet plicních lékařů na sto tisíc obyvatel činí ve Velké Británii pouhých 0,8, zatímco v Řecku je to 10,4 a evropský průměr dosahuje hodnoty 3,2. Totéž platí i o respirační medicíně na fakultní úrovni, kde evropský průměr činí 0,06 na sto tisíc obyvatel, ale přitom se pohybuje v rozpětí od 0,04 v Polsku, Rusku, Rumunsku, Rakousku, Německu a Velké Británii po více než 0,08 na sto tisíc obyvatel v Norsku, Finsku a Irsku.
Vzhledem k rozsahu lidských i ekonomických nákladů by se zvládnutí plicních chorob mělo stát ve všech evropských zemích v jedenadvacátém století vysokou prioritou.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
Respirační choroby představují hlavní příčinu úmrtí na světě a jejich výskyt stále stoupá. Podle Světové zdravotnické organizace bylo ze všech 50,5 milionů úmrtí zaznamenaných v roce 1990 plných 9,4 milionu způsobeno právě respiračními chorobami. V roce 2020 pak bude ze 68 milionů úmrtí připadat 11,9 milionu na chronickou obstrukční plicní nemoc (COPD), zápal plic, rakovinu plic nebo tuberkulózu (TBC).
Evropa si v tomto ohledu vede jen o málo lépe než zbytek světa. Respirační choroby se co do úmrtnosti, incidence (nárůstu počtu případů za rok), prevalence (celkového výskytu onemocnění) a nákladů řadí na druhé místo (za choroby kardiovaskulární). V některých zemích, jako je Velká Británie, jsou již dnes hlavní příčinou úmrtí.
Evropská bílá kniha o plicních chorobách , kterou v roce 2003 vydaly Evropská respirační společnost a Evropská plicní nadace, přinesla vůbec poprvé epidemiologické údaje pro celé spektrum plicních onemocnění, shromážděné ze všech evropských zemí. Poskytuje tak podrobný přehled o vývoji plicních chorob v Evropě, včetně údajů o chorobnosti, úmrtnosti a nákladech.
Z Bílé knihy jsme se dozvěděli velmi mnoho. Například že úmrtnost na rakovinu plic se v letech 1960 až 1989 u mužů v některých západoevropských zemích, jako jsou Norsko nebo Švýcarsko, lehce snížila, zatímco u žen v téměř všech evropských zemích stále stoupá. Prevalence COPD, která je diagnostikována zejména u kuřáků a bývalých kuřáků, se pohybuje od 2.000 na sto tisíc obyvatel až po více než 10.000, přičemž úmrtnost kolísá mezi 25 až 75 případy na sto tisíc obyvatel.
Plicní choroby nicméně nesouvisejí pouze s kouřením. Klíčovou roli hrají rovněž genetické vlivy spolu s nutričními a environmentálními faktory či chudobou. Předpokládá se však, že podíl COPD na celkové úmrtnosti bude narůstat, stejně jako podíl rakoviny plic a TBC.
V případě TBC jsou epidemiologické údaje nejúplnější, a to díky monitorovacímu systému, který byl vyvinut ve všech evropských zemích. Zatímco incidence a úmrtnost TBC v západní a střední Evropě je stabilní nebo klesá, ve východní Evropě se oba ukazatele vzhledem ke zhoršující se úrovni zdravotnictví v posledním desetiletí zvýšily.
Subscribe to PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Zápal plic zůstane v Evropě i nadále významnou příčinou úmrtí; jeho incidence se v současné době pohybuje mezi 250 a více než 1.000 případy na sto tisíc obyvatel, úmrtnost pak kolísá mezi 15 a 45 případy na sto tisíc obyvatel. V posledních desetiletích se začíná stále více rozšiřovat astma, které postihuje 2 až 20% dětí v celé Evropě a 5 až 10% dospělých v Evropě západní. Hlášené míry úmrtnosti se v tomto případě velmi liší, přičemž nejvyšší úmrtnost je v Portugalsku: více než osm případů na sto tisíc obyvatel.
Údaje o dalších respiračních chorobách jsou vzácné. Incidence i prevalence intersticiálních plicních onemocnění se do značné míry liší. Prevalence chorob souvisejících se spánkem, u nichž existují dostupné údaje pouze z několika západoevropských zemí, činí méně než 1.000 případů na sto tisíc obyvatel ve Francii, ale více než 5.000 případů na sto tisíc obyvatel ve Švédsku. Dostupná data o incidenci cystické fibrózy, nejvýznamnější dědičné plicní choroby, pak kolísají mezi pěti a deseti případy na sto tisíc obyvatel.
Kde respirační onemocnění zabíjejí nejčastěji? Podle údajů shromážděných v Bílé knize je věkově standardizovaná úmrtnost nejvyšší v Kyrgyzstánu, kde činí 165 případů na sto tisíc obyvatel, a nejnižší v Rakousku (30 případů). Evropský průměr činí 65 a průměr v zemích Evropské unie 57. Jedny z nejvyšších úmrtností byly zaznamenány v Irsku a ve Velké Británii - 120, respektive 105 případů -, zatímco ostatní západoevropské a většina středoevropských zemí zůstávají pod uvedeným průměrem.
Se stoupající incidencí plicních onemocnění stoupají i náklady. Celková roční finanční zátěž plynoucí z respiračních chorob v Evropě se v současnosti pohybuje kolem 100 miliard eur, přičemž téměř polovinu této částky představují náklady spojené s COPD, za níž následují astma, zápal plic, rakovina plic a TBC.
Hospitalizační péče představuje pouhou špičku ledovce, který sahá do výše 17,8 miliard eur ročně. Překvapivé je, že počet dní strávených v nemocnici je v západní Evropě vyšší než v Evropě střední a východní (11,1 dne ročně oproti 7,2 dne ročně na sto tisíc obyvatel), zatímco průměrné denní náklady na hospitalizační péči jsou v západní Evropě téměř desetkrát vyšší (310 oproti 32 eurům). Mezi další náklady patří ambulantní péče (9,2 miliard eur), spotřeba léků (6,7 miliard eur) a náklady spojené s úmrtností a rehabilitací (20 miliard eur).
Zdaleka nejvyšší nákladovou položku, jejíž výše se odhaduje na 48,3 miliard eur, však představují nepřímé náklady v podobě poklesu produktivity. Celkový počet pracovních dnů zameškaných v důsledku respiračních onemocnění činil v západní Evropě 66,2 dne na sto tisíc obyvatel - což byl více než čtyřnásobek hodnoty 15,4 dne v Evropě střední a východní. S pracovními dny je to přitom stejné jako s hospitalizační péčí: vzhledem k vysoké produktivitě v západní Evropě se náklady zvyšují.
Jelikož jsou plicní onemocnění tak významná, musí se posílit preventivní opatření, včasná detekce a léčba. To si vyžádá nejen zlepšení v přímé péči o pacienta, ale také v základním a klinickém výzkumu i ve vzdělávání a výcviku.
V Evropě existují propastné rozdíly v počtu specialistů na respirační choroby, stejně jako v počtu vědeckých pracovníků na fakultní úrovni. Počet plicních lékařů na sto tisíc obyvatel činí ve Velké Británii pouhých 0,8, zatímco v Řecku je to 10,4 a evropský průměr dosahuje hodnoty 3,2. Totéž platí i o respirační medicíně na fakultní úrovni, kde evropský průměr činí 0,06 na sto tisíc obyvatel, ale přitom se pohybuje v rozpětí od 0,04 v Polsku, Rusku, Rumunsku, Rakousku, Německu a Velké Británii po více než 0,08 na sto tisíc obyvatel v Norsku, Finsku a Irsku.
Vzhledem k rozsahu lidských i ekonomických nákladů by se zvládnutí plicních chorob mělo stát ve všech evropských zemích v jedenadvacátém století vysokou prioritou.