Evropské antiideologické volby

PAŘÍŽ – V každém z 27 států Evropské unie proběhla kampaň do právě skončených voleb do Evropského parlamentu v atmosféře lhostejnosti, kdy se voliči, kandidáti i sdělovací prostředky zaměřovali převážně na domácí otázky. Snad právě z tohoto důvodu byla volební neúčast (v průměru 57%) nejvyšší od prvních voleb v roce 1979, přičemž složení parlamentu s pravicovou většinou nedoznalo žádné podstatné změny.

Po volbách v roce 2004 měla Evropská lidová strana (EPP), která sdružuje pravicové a středopravicové strany, v europarlamentu 288 z celkového počtu 785 poslanců. O pět let později je v novém parlamentu se 267 poslanci z celkového počtu 736 stále hlavní silou: úbytek jejích poslanců je navíc částečně způsoben deklarovaným úmyslem britských konzervativců a české ODS vystoupit z EPP a založit vlastní stranu zastávající pravicovější linii. To otevírá cestu k možnému návratu José Manuela Barrosa do křesla předsedy Evropské komise pro druhé funkční období.

Tato situace je paradoxní, neboť Evropa zažívá jednu z nejhorších hospodářských krizí ve svých dějinách, kdy klesá zaměstnanost i životní úroveň a rostou obavy z budoucnosti. Člověk by spíše čekal, že pravice bude v zemích, kde vládne, potrestána. Tato hrozba se však nenaplnila. Nejnovější výsledky dokonce ukazují pravý opak – konkrétně ve Francii, Itálii, Polsku, Dánsku a dokonce i v Německu, kde CDU získala ve volbách v roce 2004 velký počet europoslanců. A pravice vylepšila své postavení i tam, kde je v opozici, jako například ve Španělsku a Portugalsku.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/R3OmJBP/cs;