10

Jak reagovat na politickou polarizaci Evropy

PAŘÍŽ – Rok 2015 v Evropě začal vítězstvím krajně levicové strany Syriza v řeckých volbách a skončil dalšími třemi volbami, jejichž výsledek svědčí o rostoucí politické polarizaci. V Portugalsku vytvořila Socialistická strana alianci se svým někdejším úhlavním nepřítelem, totiž s komunisty. V Polsku získala nacionalistická strana Právo a spravedlnost (PiS) takovou podporu, že může vládnout sama. A ve Španělsku ukončil nástup Podemos coby další nové levicové strany tradiční hegemonii Španělské socialistické dělnické strany na levém středu a Lidové strany na pravém středu. (V prvním kole prosincových regionálních voleb ve Francii navíc ukázala sílu krajně pravicová Národní fronta pod vedením Marine Le Penové, ačkoliv nakonec v žádném regionu nezvítězila.)

Sdělení nelze přehlédnout: voliči jsou ve stále větší míře hluboce nespokojení se stranami hlavního proudu a jsou ochotni dát šanci těm, kdo navrhují radikální alternativy. Propůjčují podporu stranám, které se sice navzájem velmi liší, ale všechny viní Evropskou unii z žalostného stavu ekonomiky a trhu práce ve svých zemích.

Radikalizace se samozřejmě neomezuje na Evropu a na dnešek. Jak už jsem uvedl jinde, americký prezidentský kandidát Donald Trump vděčí za svůj vzestup řadě týchž faktorů, které stojí v pozadí rostoucí popularity Le Penové. V EU je však problematický zejména střet mezi radikální politikou a mainstreamovým vládnutím.

Ve většině zemí EU vládly 30 let středopravé či středolevé strany se široce sdílenou vizí Evropy. Navzdory neshodám v otázce jednotlivých politik společně ztělesňovaly ideologický konsensus – a utvářely politickou koalici – vedoucí k vybudování jednotného trhu, zavedení eura a rozšíření EU.