Evropský deficit vize

Březnové oslavy 50. výročí podepsání Římských smluv přicházejí v příhodném okamžiku. Nyní je totiž vhodná doba, aby Evropská unie ukončila „období reflexe“, které si po odmítnutí evropské ústavy Francouzi a Holanďany sama naordinovala, a aby znovuzahájila unifikační proces, jenž započal před 50 lety v Římě.

Ono období reflexe totiž skutečnou reflexi naprosto postrádalo a vedoucí evropští představitelé nenabídli občanům Evropy žádnou novou, zásadní vizi. Jak by se tedy mělo dosáhnout „znovuzaložení“ (Neubegründung) Evropy, k němuž ve svém prvním parlamentním projevu o evropské politice vyzvala německá kancléřka Angela Merkelová?

Teoreticky existují tři vzájemně si konkurující a diametrálně odlišné vize budoucnosti EU. Někteří lidé stále hovoří o „státu národních států“. Tito myslitelé – kteří jsou často nepřesně označováni za „federalisty“ – odkazují na ústavu jako na nezbytný krok směrem k evropské federaci.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

Get unlimited access to PS premium content, including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, On Point, the Big Picture, the PS Archive, and our annual year-ahead magazine.

http://prosyn.org/9SMKcLk/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.