Evropa znamená fair play

S pokračujícím trýznivým bojem Ukrajiny za demokracii se Evropané táží, zda politika principů může kdy zastínit politiku moci. Je naivní věřit, že svět je víc než jen myšlení s nulovým součtem? Může Evropa prosazovat v mezinárodních záležitostech fair play, nebo musí přijmout novou hru velmocenské rivality jako nevyhnutelnou a vrhnout se do bitky?

Mnozí Evropané se považují za zastánce globální hry fair play. Náhled Evropy na její bezúhonnost však ne vždy sdílí její okolí.

Jedním příkladem je Rusko, jež je vůči záměrům EU skeptické, naposledy ohledně Ukrajiny. To by nás nemělo překvapovat. EU se rozrostla ze šesti na 25 členů a Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko a Turecko čekají na svou příležitost. Rusko chce vědět, kde se Unie zastaví. Má v plánu pohltit Ukrajinu, Bělorusko a Kavkaz? Většina členských zemí EU tyto otázky považuje za otevřená témata, která jen stěží budou uzavřena v brzké době. Kreml však v takové mlhavosti vidí kouřovou clonu zakrývající skutečné záměry Unie, přestože nedávný summit EU-Rusko byl příležitostí atmosféru projasnit.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/n6omtZH/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.