19

Evropa ztratila cestu

WASHINGTON, DC – Reakce Evropy na strategické výzvy, kterým čelí – na ruskou agresi na Ukrajině, na uprchlíky prchající před násilím na Blízkém východě, na chaos v severní Africe –, vyvolává dojem, že její vedoucí představitelé nemají tušení, co dělat. A možná ho opravdu nemají – tuto realitu je zapotřebí připustit, nikoliv zamést pod koberec.

Jednoduše řečeno určuje reakci Evropské unie na vnější tlaky, jimž čelí, její stagnující ekonomika; vnitřní krize zanechala vedoucím představitelům EU malý manévrovací prostor. Naštěstí má Evropa prostředky, aby této krizi čelila, pokud dokáže mobilizovat moudrost a politickou vůli.

Kořeny problémů EU leží v její reakci na globální finanční krizi z roku 2008: ve dvou letech rozsáhlého fiskálního stimulu. Ten růstu pomohl pramálo, ale jeho výsledkem byl ochromující veřejný dluh. O sedm let později není výkon na obyvatele v EU o nic vyšší než na začátku krize. Průměrný veřejný dluh se zatím vyšplhal na 87% HDP a ponechává malý prostor k politické flexibilitě či inovacím.

Při zpětném ohlédnutí je naprosto zřejmé, co se mělo udělat. Řecko, které provedlo největší fiskální stimul, je zároveň zemí, jež utrpěla největší škody. Její deprese pokračuje, zatímco státy typu Lotyšska, Litvy a Estonska, které uskutečnily brzké a radikální fiskální úpravy a liberalizovaly své ekonomiky, se těší silnému růstu.