WASHINGTON, DC – Reakce Evropy na strategické výzvy, kterým čelí – na ruskou agresi na Ukrajině, na uprchlíky prchající před násilím na Blízkém východě, na chaos v severní Africe –, vyvolává dojem, že její vedoucí představitelé nemají tušení, co dělat. A možná ho opravdu nemají – tuto realitu je zapotřebí připustit, nikoliv zamést pod koberec.
Jednoduše řečeno určuje reakci Evropské unie na vnější tlaky, jimž čelí, její stagnující ekonomika; vnitřní krize zanechala vedoucím představitelům EU malý manévrovací prostor. Naštěstí má Evropa prostředky, aby této krizi čelila, pokud dokáže mobilizovat moudrost a politickou vůli.
Kořeny problémů EU leží v její reakci na globální finanční krizi z roku 2008: ve dvou letech rozsáhlého fiskálního stimulu. Ten růstu pomohl pramálo, ale jeho výsledkem byl ochromující veřejný dluh. O sedm let později není výkon na obyvatele v EU o nic vyšší než na začátku krize. Průměrný veřejný dluh se zatím vyšplhal na 87% HDP a ponechává malý prostor k politické flexibilitě či inovacím.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Subscribe
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
Already have an account?
Log in
WASHINGTON, DC – Reakce Evropy na strategické výzvy, kterým čelí – na ruskou agresi na Ukrajině, na uprchlíky prchající před násilím na Blízkém východě, na chaos v severní Africe –, vyvolává dojem, že její vedoucí představitelé nemají tušení, co dělat. A možná ho opravdu nemají – tuto realitu je zapotřebí připustit, nikoliv zamést pod koberec.
Jednoduše řečeno určuje reakci Evropské unie na vnější tlaky, jimž čelí, její stagnující ekonomika; vnitřní krize zanechala vedoucím představitelům EU malý manévrovací prostor. Naštěstí má Evropa prostředky, aby této krizi čelila, pokud dokáže mobilizovat moudrost a politickou vůli.
Kořeny problémů EU leží v její reakci na globální finanční krizi z roku 2008: ve dvou letech rozsáhlého fiskálního stimulu. Ten růstu pomohl pramálo, ale jeho výsledkem byl ochromující veřejný dluh. O sedm let později není výkon na obyvatele v EU o nic vyšší než na začátku krize. Průměrný veřejný dluh se zatím vyšplhal na 87% HDP a ponechává malý prostor k politické flexibilitě či inovacím.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Subscribe
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
Already have an account? Log in