BERLÍN – Evropa a její národní vlády se těší ze své nově objevené schopnosti jednat – a to nikoliv bezdůvodně. Kdo by se ještě před několika týdny odvažoval předpovídat, že to nakonec nebudou Spojené státy, nýbrž rozdělení Evropané, kdo rozhodne o tom, jak udržet na uzdě globální finanční krizi?
Vážné krize bývají určujícími okamžiky dějin. Jistě, USA se až do volby nového prezidenta nacházejí v období mezivládí. George W. Bush se navíc zdá mnohem slabší než kterýkoliv normální odstupující prezident, což vytváří globální mocenské vakuum. To velmi razantně zaplnil francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který je také současným předsedou Evropské rady. Sarkozy tuto roli přijal už během gruzínské krize a nyní ji ještě posílil.
Díky svolání euroskupiny, která zatím zahrnuje 15 členských zemí Evropské unie, se francouzské předsednictví mohlo spolehnout na politicky funkční předvoj. Zvláště ve finančních a měnových otázkách má EU silnou institucionální základnu – euro coby společnou měnu, Evropskou centrální banku a zavazující rozpočtová a dluhová kritéria daná Maastrichtskou smlouvou. Současná globální finanční krize znovu demonstrovala, že EU je silná tam, kde dokázala spojit zájmy členských států, a slabá tam, kde se jí to nepodařilo.
BERLÍN – Evropa a její národní vlády se těší ze své nově objevené schopnosti jednat – a to nikoliv bezdůvodně. Kdo by se ještě před několika týdny odvažoval předpovídat, že to nakonec nebudou Spojené státy, nýbrž rozdělení Evropané, kdo rozhodne o tom, jak udržet na uzdě globální finanční krizi?
Vážné krize bývají určujícími okamžiky dějin. Jistě, USA se až do volby nového prezidenta nacházejí v období mezivládí. George W. Bush se navíc zdá mnohem slabší než kterýkoliv normální odstupující prezident, což vytváří globální mocenské vakuum. To velmi razantně zaplnil francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který je také současným předsedou Evropské rady. Sarkozy tuto roli přijal už během gruzínské krize a nyní ji ještě posílil.
Díky svolání euroskupiny, která zatím zahrnuje 15 členských zemí Evropské unie, se francouzské předsednictví mohlo spolehnout na politicky funkční předvoj. Zvláště ve finančních a měnových otázkách má EU silnou institucionální základnu – euro coby společnou měnu, Evropskou centrální banku a zavazující rozpočtová a dluhová kritéria daná Maastrichtskou smlouvou. Současná globální finanční krize znovu demonstrovala, že EU je silná tam, kde dokázala spojit zájmy členských států, a slabá tam, kde se jí to nepodařilo.