0

Evropa v MMF

BRUSEL – Čelní představitelé Evropy svým voličům bez omrzení opakují, skoro jako mantru, že nejvýznamnější země rozvíjejících se trhů obracejí stávající globální ekonomický řád naruby. Když ale přijde na to, aby tuto realitu připustili v mezinárodních finančních institucích světa, začnou zpívat jinou písničku. Platí to především pro eurozónu.

Eurozóna jako taková v mezinárodních finančních institucích zastoupení nemá. Namísto toho je 12 zemí eurozóny zastoupeno v radě Mezinárodního měnového fondu prostřednictvím šesti „konstituencí“ čili volebních obvodů sdružujících skupiny států. Dvě největší, Německo a Francie, tvoří samostatný obvod. Deset dalších členů eurozóny patří do čtyř dalších obvodů, které jsou pod vedením Belgie, Nizozemska, Španělska a Itálie. Tyto čtyři obvody však zahrnují ještě víc než 20 dalších států, z nichž většina není ani členem EU.

Ve spojení se skandinávskou a britskou konstituencí tedy ve Výkonné radě MMF zasedá osm zástupců EU. Vzhledem k tomu, že Dohoda o IMF určuje, že rada může mít nanejvýš 20 členů, znamená to, že 40 % výkonných ředitelů MMF tvoří Evropané, přičemž třetina pochází z eurozóny.

MMF je prvotřídním příkladem nadměrného zastoupení Evropanů na mezinárodních fórech. V rozporu s intuitivním pohledem na věc však přílišný počet Evropanů ve skutečnosti vliv Evropy snižuje, neboť tito zástupci obvykle hájí národní zájmy, které se rozbíhají různými směry. Čistým důsledkem je, že společné evropské zájmy nejsou zastoupeny vůbec.