10

Tématem pro Evropu je demokracie, nikoliv suverenita

MILÁN – V nadcházejících volbách v Nizozemsku, Francii, Německu a Itálii se sice nebude oficiálně hlasovat o budoucnosti Evropské unie, avšak jejich výsledek osud Evropy do značné míry předurčí.

Protiunijní nálady jsou rozšířenější než kdykoliv dříve, což dokládají horečnaté kampaně pravicových populistických rebelů typu Geerta Wilderse v Nizozemsku nebo Marine Le Penové ve Francii. Objevují se však i náznaky, že jistou podporu má také obnova a oživení EU – tuto vizi prosazují lidé jako Emmanuel Macron ve Francii nebo Martin Schulz v Německu.

Má-li být jakákoliv prounijní kampaň přesvědčivá, musí řešit problémy vyplývající z existence eura. Společná měna, kterou přijalo 19 z 28 členských zemí EU (po brexitu z 27), se stala hlavním zdrojem deziluze z evropské integrace. Krize eura v nejakutnější podobě sice pominula, avšak eurozóna je stále křehkým konstruktem. V případě obnovené volatility se pochybnosti o jejím přežití mohou snadno vrátit.

Základní příčinou křehkosti společné měny jsou chyby v rámcovém uspořádání Maastrichtské smlouvy, která nařizuje, aby členové eurozóny provozovali společnou měnovou politiku a individuální fiskální politiku, která bude v souladu se společnými pravidly. Samotná existence fiskálních pravidel se však ukázala jako nedostatečná záruka jejich dodržování a na úrovni EU neexistuje žádný vymáhací mechanismus, který by zajistil dostatečnou fiskální disciplínu.