BRUSEL – V dnešní globální ekonomice není žádná cena důležitější než ta za surovou ropu. Denně se ropy vyprodukuje (a spotřebuje) přes 80 milionů barelů a velká část tohoto výstupu se mezinárodně obchoduje. Prudký propad ceny ropy – z loňských zhruba 110 dolarů na dnešních asi 60 dolarů – tak dovozcům ropy přihrává úspory ve stamiliardách dolarů. Evropské unii a Spojeným státům by přínos z tohoto poklesu mohl vynést ekvivalent asi 2-3 % HDP.
Přínosy laciné ropy pro Evropu mohou časem ještě růst, protože dlouhodobé kontrakty na dodávky plynu jsou do značné míry indexované k ceně ropy. To představuje další zvýhodnění Evropy, kde byly ceny zemního plynu až donedávna několikrát vyšší než v USA, jimž prospívala levná břidlicová energie.
Řada pozorovatelů ale tvrdí, že laciná ropa má i nevýhodu, protože ve vyspělých zemích, které už teď podle všeho vězí hluboko v pasti nízkého růstu, ještě zhoršuje deflační tendence. Vinou strmého pádu ceny ropy bude podle tohoto názoru pro centrální banky těchto zemí těžší dosáhnout 2% roční míry inflace, již si většina zvolila za cíl při naplňování svého mandátu v oblasti stability cen.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Richard Haass
explains what caused the Ukraine war, urges the West to scrutinize its economic dependence on China, proposes ways to reverse the dangerous deterioration of democracy in America, and more.
If the US Federal Reserve raises its policy interest rate by as much as is necessary to rein in inflation, it will most likely further depress the market value of the long-duration securities parked on many banks' balance sheets. So be it.
thinks central banks can achieve both, despite the occurrence of a liquidity crisis amid high inflation.
The half-century since the official demise of the Bretton Woods system of fixed exchange rates has shown the benefits of what replaced it. While some may feel nostalgic for the postwar monetary system, its collapse was inevitable, and what looked like failure has given rise to a remarkably resilient regime.
explains why the shift toward exchange-rate flexibility after 1973 was not a policy failure, as many believed.
BRUSEL – V dnešní globální ekonomice není žádná cena důležitější než ta za surovou ropu. Denně se ropy vyprodukuje (a spotřebuje) přes 80 milionů barelů a velká část tohoto výstupu se mezinárodně obchoduje. Prudký propad ceny ropy – z loňských zhruba 110 dolarů na dnešních asi 60 dolarů – tak dovozcům ropy přihrává úspory ve stamiliardách dolarů. Evropské unii a Spojeným státům by přínos z tohoto poklesu mohl vynést ekvivalent asi 2-3 % HDP.
Přínosy laciné ropy pro Evropu mohou časem ještě růst, protože dlouhodobé kontrakty na dodávky plynu jsou do značné míry indexované k ceně ropy. To představuje další zvýhodnění Evropy, kde byly ceny zemního plynu až donedávna několikrát vyšší než v USA, jimž prospívala levná břidlicová energie.
Řada pozorovatelů ale tvrdí, že laciná ropa má i nevýhodu, protože ve vyspělých zemích, které už teď podle všeho vězí hluboko v pasti nízkého růstu, ještě zhoršuje deflační tendence. Vinou strmého pádu ceny ropy bude podle tohoto názoru pro centrální banky těchto zemí těžší dosáhnout 2% roční míry inflace, již si většina zvolila za cíl při naplňování svého mandátu v oblasti stability cen.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Subscribe
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
Already have an account? Log in