ATÉNY – Tento měsíc je tomu dvacet let, co se po zavedení eurobankovek a euromincí stala společná evropská měna realitou. Ministři financí eurozóny vydali při této příležitosti společné prohlášení, v němž tuto měnu označili za „jeden z nejhmatatelnějších úspěchů evropské integrace“. Ve skutečnosti euro neudělalo pro podporu evropské integrace nic. Právě naopak.
Hlavním cílem eura bylo usnadnit integraci odstraněním konverzních nákladů, a zejména rizika destabilizujících devalvací. Evropanům se slibovalo, že nová měna podpoří přeshraniční obchod. Životní úroveň se sblíží. Hospodářský cyklus se utlumí. Euro zajistí větší cenovou stabilitu. Investice uvnitř eurozóny přinesou celkově rychlejší růst produktivity a sjednocení růstu mezi členskými zeměmi. Stručně řečeno euro podpoří blahodárnou germanizaci Evropy.
Po dvaceti letech není žádný z těchto cílů splněný. Od vzniku eurozóny vzrostl objem obchodu uvnitř eurozóny o 10%, což je podstatně méně než třicetiprocentní růst objemu globálního obchodu, a především třiašedesátiprocentní růst obchodu mezi Německem a trojicí členských zemí Evropské unie, které euro nepřijaly: Polskem, Německem a Českou republikou.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
When a bank fails in the United States, questions about who is to blame are often directed at many different regulatory agencies, because the system is complex and hard for outsiders to understand. In the wake of the collapse of Silicon Valley Bank, the case for an overhaul could not be stronger.
laments that the post-2008 Dodd-Frank reforms left in place a framework riddled with structural shortcomings.
The failures of Silicon Valley Bank and Signature Bank are significant market events. But, given an overheated labor market and 1970s-like inflation, if the Fed cannot see the whites of the eyes of a systemic banking crisis, then it must move aggressively on the inflation front.
urges the US central bank to continue raising interest rates, despite signs of financial-sector fragility.
ATÉNY – Tento měsíc je tomu dvacet let, co se po zavedení eurobankovek a euromincí stala společná evropská měna realitou. Ministři financí eurozóny vydali při této příležitosti společné prohlášení, v němž tuto měnu označili za „jeden z nejhmatatelnějších úspěchů evropské integrace“. Ve skutečnosti euro neudělalo pro podporu evropské integrace nic. Právě naopak.
Hlavním cílem eura bylo usnadnit integraci odstraněním konverzních nákladů, a zejména rizika destabilizujících devalvací. Evropanům se slibovalo, že nová měna podpoří přeshraniční obchod. Životní úroveň se sblíží. Hospodářský cyklus se utlumí. Euro zajistí větší cenovou stabilitu. Investice uvnitř eurozóny přinesou celkově rychlejší růst produktivity a sjednocení růstu mezi členskými zeměmi. Stručně řečeno euro podpoří blahodárnou germanizaci Evropy.
Po dvaceti letech není žádný z těchto cílů splněný. Od vzniku eurozóny vzrostl objem obchodu uvnitř eurozóny o 10%, což je podstatně méně než třicetiprocentní růst objemu globálního obchodu, a především třiašedesátiprocentní růst obchodu mezi Německem a trojicí členských zemí Evropské unie, které euro nepřijaly: Polskem, Německem a Českou republikou.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Subscribe
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
Already have an account? Log in