27

Na první místo v Evropě patří lidé

PAŘÍŽ – Tatáž populistická nespokojenost, která byla motorem brexitu ve Spojeném království, je na vzestupu napříč Evropou. To ukazuje, že tvůrci politik ztratili ze zřetele hlavní cíl evropského projektu: zajistit blahobyt všech Evropanů. Výstižně se vyjádřila první Zpráva OSN o lidském rozvoji z roku 1990: „Skutečným bohatstvím národa jsou lidé.“

Nejlepší cesta k zužitkování kapitálu obyvatel země či regionu vede přes sociální spravedlnost. Amartya Sen ve své autoritativní knize The Idea of Justice dospěl k závěru, že opravdová sociální spravedlnost nevyžaduje rovný přístup ke všem, nýbrž nerovný přístup ve prospěch chudých a nejsilněji znevýhodněných. Pouhá rovnost ve veřejném financování či v očích práva nestačí, jestliže nezohledníme také různá výchozí postavení jedinců a skupin ve společnosti. S vědomím toho zprávy OSN o rozvoji od roku 1990 jedna za druhou argumentovaly, že ekonomiky i společnosti jsou silnější, když veřejná politika klade na první místo blahobyt lidí.

V elitních kruzích tvůrců politik EU, kde ekonomové a politici s dobrými úmysly mají často za to, že konají správně, když vyrovnávají rozpočty a drží na uzdě výdaje, obvykle seškrtáváním rozpočtů ve zdravotnictví, školství a infrastruktuře, se však tento náhled doposud neuchytil. Tito tvůrci politik jsou přesvědčeni, vzdor chabým empirickým důkazům, že dnešní fiskální obezřetnost přinese zítra silnější ekonomiku.

Právě o takové uvažování se opírá současná směs politik v Evropě, kde se fiskální přísnost kombinuje se „strukturální reformou,“ což znamená méně peněz do sociální záchranné sítě a méně regulace na ochranu pracujících. Náklady těchto politik jdou pochopitelně na vrub hlavně chudým a střední třídě.