NEW YORK – O vhodnosti toho, aby Evropská unie vydala věčné dluhopisy, jsem už napsal mnoho. Dnes však navrhuji, že by tak měly učinit jednotlivé členské státy.
EU by právě teď vydat věčné dluhopisy nedokázala, protože členské státy jsou příliš nejednotné. Polsko a Maďarsko vetovaly příští rozpočet EU a fond na podporu zotavení z covidu-19 a takzvaná „šetrná pětka“ (Rakousko, Dánsko, Finsko, Nizozemsko a Švédsko) má větší zájem šetřit peníze než přispět ke společnému dobru. Investoři věčné dluhopisy koupí jen od subjektu, u něhož budou věřit, že bude v předvídatelné budoucnosti existovat. To platilo pro Británii osmnáctého století (kdy vydala „konsolidované dluhopisy“) a pro Spojené státy devatenáctého století (kdy konsolidovaly dluhy jednotlivých států). Pro EU to dnes bohužel neplatí.
EU se nachází ve velice složité situaci. Zažívá druhou vlnu covidu-19, u níž hrozí, že bude ještě ničivější než ta první. Členské státy spotřebovaly většinu finančních zdrojů v zápase s první vlnou. K zajištění zdravotní péče a resuscitaci ekonomiky bude zapotřebí mnohem víc než 1,8 bilionu eur, které jsou v novém rozpočtu a fondu oživení, nazvaném „Next Generation EU“. Každopádně dostupnost těchto prostředků brzdí maďarské a polské veto.
NEW YORK – O vhodnosti toho, aby Evropská unie vydala věčné dluhopisy, jsem už napsal mnoho. Dnes však navrhuji, že by tak měly učinit jednotlivé členské státy.
EU by právě teď vydat věčné dluhopisy nedokázala, protože členské státy jsou příliš nejednotné. Polsko a Maďarsko vetovaly příští rozpočet EU a fond na podporu zotavení z covidu-19 a takzvaná „šetrná pětka“ (Rakousko, Dánsko, Finsko, Nizozemsko a Švédsko) má větší zájem šetřit peníze než přispět ke společnému dobru. Investoři věčné dluhopisy koupí jen od subjektu, u něhož budou věřit, že bude v předvídatelné budoucnosti existovat. To platilo pro Británii osmnáctého století (kdy vydala „konsolidované dluhopisy“) a pro Spojené státy devatenáctého století (kdy konsolidovaly dluhy jednotlivých států). Pro EU to dnes bohužel neplatí.
EU se nachází ve velice složité situaci. Zažívá druhou vlnu covidu-19, u níž hrozí, že bude ještě ničivější než ta první. Členské státy spotřebovaly většinu finančních zdrojů v zápase s první vlnou. K zajištění zdravotní péče a resuscitaci ekonomiky bude zapotřebí mnohem víc než 1,8 bilionu eur, které jsou v novém rozpočtu a fondu oživení, nazvaném „Next Generation EU“. Každopádně dostupnost těchto prostředků brzdí maďarské a polské veto.