timmermans1_Mike KempIn Pictures via Getty Images_climate uk Mike Kemp/In Pictures via Getty Images

Geopolitické důsledky změny klimatu

BRUSEL – Evropská unie se stává světovým průkopníkem v klimatických záležitostech. Nedávno se zákonodárci a vlády evropských zemí dohodli na evropském právním rámci pro klima, který zakotvuje cíl klimatické neutrality v podobě právního předpisu. Díky Zelené dohodě pro Evropu jakožto naší strategii růstu a díky našemu cíli snížit do roku 2030 emise alespoň o 55 % je EU na dobré cestě k tomu, aby do roku 2050 dosáhla klimatické neutrality. Evropa však není sama: ke snižování emisí uhlíku se zavazuje stále více zemí, čímž globální snahy nabývají na dynamice.

Na nedávných schůzkách s Johnem Kerrym, zvláštním prezidentským vyslancem USA pro klima, bylo potvrzeno, že EU a Spojené státy obnovují těsnou spolupráci na utvoření mezinárodní koalice zaměřené na podstatné zvýšení klimatických cílů na listopadovém summitu OSN o klimatu, který se uskuteční v Glasgow.

Nesmíme ztrácet čas. Nekontrolovaná změna klimatu, charakterizovaná ničivým suchem, hladomory, záplavami a hromadnými přesuny obyvatelstva, by přinesla nové migrační vlny a výrazně zvýšila četnost i intenzitu sporů o vodu, ornou půdu a přírodní zdroje. Pro ty, kteří nesouhlasí s velkými investicemi, jež jsou pro řešení změny klimatu a úbytku biologické rozmanitosti nezbytné, máme prostou odpověď: nečinnost by nás stála mnohem více.

Podaří-li se klimatickou krizi a krizi biologické rozmanitosti vyřešit, získají na tom všichni a odměnou nám budou lepší pracovní místa, čistší ovzduší a voda, méně pandemií a také lepší zdraví a životní podmínky. Jak však platí pro každou rozsáhlou transformaci, nadcházející změny někoho postihnou hůře, a někdo z nich naopak bude profitovat, což vytvoří napětí uvnitř jednotlivých zemí i na mezinárodní scéně. S tím, jak se zrychluje přechod od hospodářství na bázi uhlovodíků k udržitelnému hospodářství založenému na obnovitelných zdrojích energie, nemůžeme tyto geopolitické účinky opomíjet.

Transformace povede zejména ke změně mocenské dynamiky a přesunu sil od těch, kdo kontrolují a vyvážejí fosilní paliva, k aktérům, kteří ovládají zelené technologie budoucnosti. Například postupný odklon od fosilních paliv výrazně zlepší strategickou pozici EU, zejména tím, že sníží její závislost na dovozu energie. V roce 2019 pocházelo 87 % ropy a 74 % zemního plynu ze zahraničí, což znamená, že jsme v tom roce museli dovézt produkty z fosilních paliv v hodnotě 320 miliard eur (384 miliard USD).

Díky ekologické transformaci navíc ztratí na relevanci tradiční strategicky problematická místa, např. Hormuzský průliv, a budou tudíž méně nebezpečná. Tyto námořní trasy nedávají vojenským stratégům spát již celá desetiletí. Jak však končí éra dominance ropy, budou regionální i světové mocnosti méně soupeřit o přístup k nim a jejich ovládnutí.

Subscribe to PS Digital
Digital Only

Subscribe to PS Digital

Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.

Subscribe Now

Postupné ukončení dovozu energie rovněž pomůže snížit příjmy a geopolitickou sílu zemí, jako je Rusko, které se v současnosti silně opírají o unijní trh. Ztráta tohoto klíčového zdroje ruských příjmů by samozřejmě mohla v blízké budoucnosti vést k nestabilitě, zejména pokud ji Kreml bude vnímat jako pobídku k politickým provokacím. Z dlouhodobého hlediska by však svět fungující na bázi čisté energie mohl být také světem s lepší vládou, protože tradiční vývozci fosilních paliv budou muset diverzifikovat ekonomiku a zbavit se „ropného prokletí“ a korupce, která jej často provází.

Zároveň bude ekologická transformace vyžadovat vzácné suroviny, z nichž některé jsou soustředěny v zemích, které již vyvíjejí snahu využívat přírodní zdroje jako nástroje zahraniční politiky. Tuto rostoucí zranitelnost je třeba řešit dvěma způsoby: recyklovat více těchto klíčových surovin a vytvářet širší aliance se zeměmi, které je vyvážejí.

Dále platí, že pokud závazky jiných zemí v oblasti klimatu nebudou srovnatelné s našimi vlastními, bude existovat riziko tzv. úniku uhlíku. EU proto pracuje na mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích jednotlivých zemí. Víme, že některé země, mezi nimi i naši spojenci, jsou tím znepokojeny. Náš postoj je však jasný: stanovení ceny dováženého zboží s vysokou uhlíkovou náročností nemá být represivní ani protekcionistické.

Vedle toho, že zajistíme, aby naše plány byly v souladu s pravidly Světové obchodní organizace, budeme již od počátku jasně vysvětlovat našim mezinárodním partnerům své záměry. Chceme zjednodušit spolupráci, pomoci ostatním dosáhnout jejich cílů v oblasti klimatu a doufáme, že tento mechanismus dá impuls k dosažení maximálních výsledků.

I když ekologická transformace přinese udržitelnější a odolnější ekonomiky, nevytvoří automaticky svět s menším počtem konfliktů nebo slabší geopolitickou soutěží. EU bude muset zcela pragmaticky analyzovat dopad svých politik v různých regionech, být si vědoma pravděpodobných důsledků a při plánování zohledňovat předvídatelná rizika.

Například v Arktidě, kde teploty stoupají dvojnásobně rychleji, než je světový průměr, se Rusko, Čína a další země již snaží získat geopolitickou nadvládu nad územím a surovinami původně ukrytými pod příkrovem ledu. Ačkoli všechny tyto velmoci mají velký zájem na snížení napětí a rozumném řešení arktických záležitostí, nynější zápolení o pozice ohrožuje celý region.

Jižně od Evropy existuje obrovský potenciál pro výrobu solárního a čistého vodíku a pro vytvoření nových modelů udržitelného růstu založených na obnovitelných zdrojích energie. Evropa bude muset úzce spolupracovat se zeměmi subsaharské Afriky i jinde na světě, aby těchto příležitostí dokázala využít.

EU zahájila ekologickou transformaci, protože věda nám říká, že musíme, ekonomie nás učí, že bychom měli, a technologie nám ukazují, že můžeme. Jsme přesvědčeni, že svět poháněný čistými technologiemi by zlepšil životní podmínky i politickou stabilitu. Cesta k dosažení tohoto cíle však bude plná rizik a překážek.

Geopolitické důsledky změny klimatu proto musí utvářet celé naše smýšlení. Geopolitické riziko není výmluvou ke změně směru ani k jeho otočení. Je to spíše podnět k urychlení naší práce, abychom směřovali ke spravedlivé transformaci pro všechny. Čím dříve zajistíme, že globální veřejné statky budou k dispozici všem, tím lépe.

https://prosyn.org/71pxkpKcs