0

Úprk před Moskvou

Pád komunismu poskytl státům někdejšího sovětského bloku příležitost obrátit se směrem k demokracii, tržní ekonomice a právnímu státu. Některé země zpřetrhaly vazby na komunistickou minulost rozhodně; jiné byly úspěšné méně a několik jich katastrofálně selhalo.

Do poslední kategorie patřily až donedávna Moldavsko a Gruzie. Jejich hospodářské a politické nezdary do značné míry zapříčinila odtrženecká hnutí – aktivně podporovaná Ruskem –, jejichž cílem bylo udržet obě země v ruské „sféře vlivu“. Jakmile vypukly v Podněstří, Abcházii a Jižní Osetii krvavé konflikty, Rusko změnilo svou vojenskou přítomnost v těchto oblastech na „mírové jednotky“, které používalo jako prostředek k udržení kontroly.

Již dlouho panují obavy, že by tyto takzvané „zamrzlé konflikty“ mohly náhle vzplanout. Nejenže se to zatím nestalo, ale dokonce se dnes můžeme bavit o jejich řešení, poněvadž Gruzie i Moldavsko začaly dosahovat úspěchů na cestě k tržní ekonomice a demokracii. Pomohla rovněž „sousedská politika“ Evropské unie.

Výchozím bodem pro tento vývoj událostí se stala gruzínská „růžová revoluce“ před třemi lety. Gruzie, která měla nebezpečně blízko ke zkrachovalému státu, se obrátila k Západu. Úspěch nejrůznějších „barevných revolucí“ v zemích někdejšího sovětského bloku vyvolal změny i v Moldavsku, kde prezident Vladimir Voronin zahájil reformy s cílem přiblížit se k EU. Tyto změny pak v Gruzii i v Moldavsku rozdmýchaly nové iniciativy za pokojnou obnovu územní celistvosti obou zemí.