Nejistá nová norma v Evropě

LONDÝN – Před deseti lety vstoupilo deset zemí do Evropské unie. Dnes jsou Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko všeobecně uznávány jako plně integrované evropské země. Mimořádné politické přerody, které v roce 1989 uvedl do pohybu pád Berlínské zdi, spolu se všedním a vleklým přístupovým procesem, jenž poté následoval, vytvořily tuto novou normu – normu, která je v podstatě zbavená politických a ekonomických pokřivení studené války.

Nyní se touto cestou vydává Ukrajina – bez příslibu plného členství. U příležitosti zmíněného výročí, kdy se na evropský kontinent znovu snáší éra geopolitického napětí, bychom si měli připomenout, co tato nová norma znamenala pro země, jež před deseti lety vstoupily do EU – a co by mohla znamenat pro Ukrajinu.

Evropský „chybějící střed“, který vykrojila železná opona, se podařilo obnovit. Obchod v regionu vzkvétá a přirozeně tíhne k EU coby největšímu světovému trhu. Investice proudí opačným směrem, ze zemí bohatých na kapitál do zemí chudých na kapitál, jak předpovídá ekonomická teorie.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/wWhiKYA/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.