1

Tržní energie, nebo energetické řízení?

MADRID – V listopadu zveřejní Mezinárodní energetická agentura (IEA) svou výroční zprávu, mezinárodně určující Světový energetický výhled, který potvrdí, že v otázce omezení globálního oteplování nestojíme na správné cestě. Přetrvá-li současný trend v oblasti výroby energie, bude průměrná teplota na zeměkouli v roce 2100 o více než 2°C vyšší, než byla v roce 1990, což nezvratně poškodí planetu a podmínky pro lidský život.

Pozornost světa téměř zcela pohlcují jiné, bezprostřednější krize, což vlády i občany odvádí od energetických problémů, které jsou stále před námi. Ve Spojených státech se na federální úrovni žádná energetická debata už dlouho nevede; Evropská unie se nachází v centru finančního hurikánu a rozvíjející se země si chtějí udržet rychlý hospodářský růst, aby pozvedly miliony lidí z chudoby. Příští jednání Rámcové úmluvy OSN o klimatických změnách (UNFCCC), které se uskuteční koncem listopadu v jihoafrickém Durbanu, zůstává v tomto kontextu zcela bez povšimnutí.

Energie však má pro lidstvo zásadní význam, a to nejen kvůli potenciálně negativním externalitám, ale i kvůli hospodářskému významu: západní země utrácejí za energii 8-10% svého HDP a rozvojové země vynakládají na energii dvakrát nebo i třikrát více. Z toho důvodu potřebujeme systém, který bude energii řídit.

Neregulovaný trh s energií nepředstavuje zejména kvůli svým ekologicky negativním externalitám užitečný mechanismus řízení, protože nedokáže internalizovat ekologické náklady. Podle jednoho výpočtu by nejvíce znečišťující zdroje energie musely platit sedmdesátiprocentní daň, aby vyvážily své externality.