0

Energie pro Evropu

Během kampaně před volbou prezidenta se ve Francii evropské záležitosti zmiňují nebo se o nich šušká, ale téměř nikdy se nedebatují. Francie si hledí hlavně svých vlastních problémů, obzvlášť údajného špatného fungování její politické třídy a zdánlivé lenosti francouzské veřejnosti, jíž se klade za vinu slabý hospodářský růst, zejména ve srovnání se Spojenými státy. Francie debatu o Evropské unii potřebuje, ale jedině za předpokladu, že se nezvrhne – jak je v Evropě běžné – v sebemrskačství.

Zárodek takové debaty ovšem existuje a vyznívá úplně jinak než debata, která před dvěma lety ve Francii opanovala kampaň před zkrachovalým ústavním referendem. Provoz evropských institucí – Evropské centrální banky, Evropské komise a Paktu stability – čelí ostré kritice, avšak nikoliv ve jménu stesku po národní suverenitě. Evropa není odmítána; kritika zaznívá spíše v duchu zlepšení evropských institucí pro společné blaho.

Oba hlavní kandidáti na francouzský prezidentský úřad, Ségolène Royalová a Nicholas Sarkozy, vyzvali k vytvoření ekonomické vlády pro eurozónu. Samozřejmě, taková „vláda“ už existuje v podobě Evropské centrální banky. Je však zapotřebí institucionálního rámce, který by nastolil větší politickou zodpovědnost ohledně primárních ekonomických cílů, o jejichž splnění by Evropa měla usilovat – totiž plné zaměstnanosti a růstu – a které by přinejmenším zčásti odstranily demokratický deficit plynoucí z toho, že měnovou politiku od států eurozóny převzala ECB.

Okamžik zdánlivé politické nejednoty, který existuje dnes, se nemusí jevit jako chvíle vhodná k zahájení takového projektu. Historicky však Evropa uspěla tehdy, když v okamžicích nebezpečí zahájila nevratné procesy, které převažují nad všemi ostatními ohledy. Zakladatelé moderní Evropy tomu dobře rozuměli, když přivedli na svět myšlenku vytvoření Evropského společenství uhlí a oceli: povzbudit někdejší nepřátele ke společnému užívání části nejmocnějších nástrojů války pod záminkou rozvoje jejich hospodářských zájmů byla strategie nevšedního důvtipu.