LONDÝN – Předtím, než internet vnesl revoluci do způsobu, jímž se shromažďují a sdílejí zprávy, museli se novináři jen málokdy obávat hrozby virtuálního násilí. Hlavní rizika je čekala v terénu: fyzické a psychologické obavy o bezpečnost spojené s informováním o katastrofách a konfliktech. Dnes se mediální bitevní pole stále více přesunují na internet a pod palbou se více než kdy dříve ocitají ženy.
Podle britského mozkového trustu Demos existuje u novinářek třikrát vyšší pravděpodobnost než u novinářů, že se stanou terčem urážlivých komentářů na Twitteru, přičemž pachatelé často používají nadávky se sexuálním podtextem (například „štětka“ nebo „kurva“). Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě zveřejnila v roce 2016 výzkum, který ukázal, že ženy pracující v médiích jsou na celém světě v nepřiměřeně vysoké míře terčem genderově orientovaných výhrůžek, přičemž tyto útoky mají „přímý dopad na jejich bezpečnost a budoucí internetové aktivity“.
Hrozby násilí vůči ženám pracujícím v médiích se často vztahují i na jejich rodinné příslušníky a jejich dopad zhoršuje také intimní povaha útoků, protože je ženy přijímají na osobních zařízeních stojících mimo profesionální parametry zpravodajského sálu. Zde vidíme, jak se stírají virtuální, fyzické a psychologické hranice bezpečnosti.
LONDÝN – Předtím, než internet vnesl revoluci do způsobu, jímž se shromažďují a sdílejí zprávy, museli se novináři jen málokdy obávat hrozby virtuálního násilí. Hlavní rizika je čekala v terénu: fyzické a psychologické obavy o bezpečnost spojené s informováním o katastrofách a konfliktech. Dnes se mediální bitevní pole stále více přesunují na internet a pod palbou se více než kdy dříve ocitají ženy.
Podle britského mozkového trustu Demos existuje u novinářek třikrát vyšší pravděpodobnost než u novinářů, že se stanou terčem urážlivých komentářů na Twitteru, přičemž pachatelé často používají nadávky se sexuálním podtextem (například „štětka“ nebo „kurva“). Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě zveřejnila v roce 2016 výzkum, který ukázal, že ženy pracující v médiích jsou na celém světě v nepřiměřeně vysoké míře terčem genderově orientovaných výhrůžek, přičemž tyto útoky mají „přímý dopad na jejich bezpečnost a budoucí internetové aktivity“.
Hrozby násilí vůči ženám pracujícím v médiích se často vztahují i na jejich rodinné příslušníky a jejich dopad zhoršuje také intimní povaha útoků, protože je ženy přijímají na osobních zařízeních stojících mimo profesionální parametry zpravodajského sálu. Zde vidíme, jak se stírají virtuální, fyzické a psychologické hranice bezpečnosti.