0

Závěr partie v Kosovu

V nadcházejících měsících bude vznikat zásadní rozhodnutí, které bude výzvou pro schopnost mezinárodního společenství, zejména Evropy, řešit konflikty. Otázkou je status Kosova – poslední nevyřešené části krví potřísněného balkánského rébusu. Pro Srby i Albánce je Kosovo místem sužovaným přízraky dějin. Svět však nesmí dovolit, aby jejich obtěžkaná líčení minulosti vrhla stín na naše snahy o vybudování lepší budoucnosti.

V 90. letech, po zvěrstvech v Bosně, srbský režim Slobodana Miloševiće zrušil dlouholetou autonomii Kosova a potlačoval práva naprosté albánské většiny v provincii. Místo pouhého zděšeného přihlížení, jako na počátku bosenské války, se NATO rozhodlo zakročit dřív, než Miloševićovy síly opět dokáží zpustošit jednu z etnických skupin, jež tvořila součást bývalé Jugoslávie. V sázce byla bezpečnost Evropské unie i evropská mravní zodpovědnost po zločinech druhé světové války.

Rada bezpečnosti Organizace spojených národů po intervenci NATO jednohlasně přijala rezoluci 1244, která Kosovo umístila pod správu OSN. Od roku 1999 měly politiky mezinárodního společenství ohledně Kosova širokou mezinárodní podporu, a to i z Ruska.

Teď nadešel čas vyřešit status Kosova natrvalo. Jinak stabilita, již OSN do Kosova a do celého regionu přinesla, nebude mít trvání. Nezaměstnanost v Kosovu se pohybuje kolem 40% a plodí politickou nestabilitu. Bez přístupu ke svrchovaným půjčkám od Světové banky nebo MMF bude hospodářství Kosova nadále stagnovat.