Závěr partie v Kosovu

V nadcházejících měsících bude vznikat zásadní rozhodnutí, které bude výzvou pro schopnost mezinárodního společenství, zejména Evropy, řešit konflikty. Otázkou je status Kosova – poslední nevyřešené části krví potřísněného balkánského rébusu. Pro Srby i Albánce je Kosovo místem sužovaným přízraky dějin. Svět však nesmí dovolit, aby jejich obtěžkaná líčení minulosti vrhla stín na naše snahy o vybudování lepší budoucnosti.

V 90. letech, po zvěrstvech v Bosně, srbský režim Slobodana Miloševiće zrušil dlouholetou autonomii Kosova a potlačoval práva naprosté albánské většiny v provincii. Místo pouhého zděšeného přihlížení, jako na počátku bosenské války, se NATO rozhodlo zakročit dřív, než Miloševićovy síly opět dokáží zpustošit jednu z etnických skupin, jež tvořila součást bývalé Jugoslávie. V sázce byla bezpečnost Evropské unie i evropská mravní zodpovědnost po zločinech druhé světové války.

Rada bezpečnosti Organizace spojených národů po intervenci NATO jednohlasně přijala rezoluci 1244, která Kosovo umístila pod správu OSN. Od roku 1999 měly politiky mezinárodního společenství ohledně Kosova širokou mezinárodní podporu, a to i z Ruska.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/LScEGp6/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.