0

Nic neomlouvá naše globální mlčení

Čečna je od zbytku světa oddělena těžkou oponou, kterou se nestrannému pozorovateli podaří jen stěží proniknout. Kolik mrtvých bylo mezi civilisty za deset let války? Podle nevládních organizací 100 až 300 tisíc, tedy každý desátý až každý čtvrtý. Kolik voličů se zúčastnilo voleb v listopadu 2005? Podle ruských vládních zdrojů 60-80%. Podle nezávislých pozorovatelů 20%. Mlha, která obestírá tuto část Kavkazu, znemožňuje jakékoliv číselné vyjádření spouště, kterou tento nelítostný konflikt napáchal.

Cenzura nezakryje hrůzy. Před našima očima bylo srovnáno se zemí hlavní město (Groznyj, 400 tisíc obyvatel) – to je poprvé od roku 1944, kdy Hitler potrestal Varšavu. Takovou nelidskost nepřekryje ani nálepka boje proti terorismu. Štáb ruské armády předstírá boj proti hrstce teroristů, jejíž stavy odhaduje mezi 700 a 2000 bojovníků. Co bychom řekli, kdyby se britská vláda rozhodla bombardovat Belfast nebo španělská vláda Bilbao, pod záminkou zničení IRA nebo ETA? Ticho celého světa je vodou na mlýn plenitelům Grozného a dalších čečenských měst a vesnic. Copak si čečenské ženy, děti a vůbec čečenští civilisté zaslouží méně respektu než zbytek lidstva? Jsou ještě považováni za lidské bytosti?

Nic neomlouvá naše globální mlčení.

1/ Jde o naší nejzákladnější mravnost. Jak se můžeme smířit se znásilňováním dívek unesených okupačními jednotkami nebo jejich milicemi? Proč trpíme zabíjení dětí, unášení chlapců, kteří jsou následně mučeni, zničeni a živí nebo mrtví prodáni zpět svým rodinám? A co „filtrační tábory“? A co „lidské pochodně“? A co exemplárně zničené vesnice? Několik odvážných nevládních organizací a ruských i západních novinářů přináší svědectví o nesčetných zločinech. Nebudeme moci říct „my jsme to nevěděli“.