Emma Bonino a válka o budoucnost Evropy

CAMBRIDGE: Každý s tím souhlasí: Evropa potřebuje revoluci svých ekonomických struktur. Ovšem jak jí dosáhnout je pochopitelně zcela jiná věc. Zastánci současného statu quo připomínají, že nejsme v žádné krizi, tak tedy proč spěchat? Naopak, vkládají svoji víru v postupnou restrukturalizaci a především v nespočet tzv. "high-tech" společností, které s sebou přináší mladá generace. Počítají s tím, že nás informační revoluce zasáhne jaksi poevropsku. Odsud je pak už jen malý krůček k názoru, že americký model v Evropě tak jako tak nemůže fungovat, protože ta především v sociální oblasti hodně zaspala a je na každý pád náchylná ke kolapsu, k němuž může dojít vlastně ve kterémkoliv okamžiku.

Na druhém konci diskusního spektra stojí zoufalí reformátoři Evropy, kteří už pomalu nevidí jediný způsob, jak přistřihnout, snížit či úplně vymazat z evropského kontinentu její vše zachvacující byrokracii a konsensuální politiky. Na dnešní Evropě vidí pouze nepatrné náznaky možností – vskutku sklenici více než méně z polovice plnou – pro reformy a restrukturalizaci, a s netrpělivostí sobě vlastní hledí na pomalý postup Evropy.

Je pravda, že Evropa postupuje kupředu jen bolestně pomalým tempem, ale na druhou stranu je třeba říci, že útoky na Stát a jeho spojence ze zcela zkostnatělé strany nabídky, stejně jako na dinosaury z řad průmyslových akcionářů, stále sílí. Nové fronty v této válce se otevírají prakticky každým dnem. Problém ale není v dramatických pohybech, kterými by se svět ze dne na den změnil. Ďábel vězí v detailech, a to je také místo, na které by měl být zaměřen veškerý útok.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/hKMCC9u/cs;