LONDÝN – Centrální bankovnictví na rozvíjejících se trzích prošlo během pandemie COVID-19 tichou revolucí. Na rozdíl od minulých krizí se mu podařilo napodobit to, co zavádějí centrální banky v rozvinutých ekonomikách: proticyklické politiky s kvantitativním uvolňováním (QE), nákupy aktiv v místní měně, škrty úrokových sazeb a monetizaci vládních schodků.
V minulosti by taková politika rozdmýchala inflaci a tlak na devizové kurzy. Tentokrát ne. S výjimkou několika centrálních bank, které měly potíže už před pandemií, se centrálním bankám zemí s rozvíjejícími se trhy podařilo využít QE k vytvoření většího manévrovacího prostoru pro reakci na krizi.
Tuto změnu umožnila měnová politika rozvinutých ekonomik. Jejich vlastní programy QE mají pozitivní druhotné efekty a v reakci na krizi rozšířily měnové swapy a zahraniční devizové repo operace. Ze všech opatření přijatých globálně systémovými centrálními bankami (GSCB) je nejdůležitější reakce amerického Federálního rezervního systému, ale i swapy a repo operace Evropské centrální banky (ECB) a Čínské lidové banky (PBOC) mají na regionální úrovni významný dopad.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
With a likely rematch between Joe Biden and Donald Trump in the 2024 US presidential election, America and the rest of the world were heading into a perilous period even before the latest conflagration in the Middle East. Turmoil in the region will cloud the broader economic outlook – and could dim Biden’s chances.
worries global economic and political developments will put Donald Trump back in the White House.
It is hard to see anything good coming from the current spasm of violence between Israel and Hamas. But this tragedy, which has forced both Israelis and Palestinians to stare into the abyss, might prove to be a turning point that will clear the path for a lasting peace.
considers how the current conflagration might pave the way for a solution to the Israeli-Palestinian conflict.
Around the world, foreign-policy strategists are grappling with new international dynamics, from the Sino-American rivalry and ongoing hot wars to the broader breakdown in multilateral global governance. However, there is much debate about whether global power and alignments are truly shifting, and in what ways.
consider whether the world will become more multipolar or “non-aligned” in the new year.
LONDÝN – Centrální bankovnictví na rozvíjejících se trzích prošlo během pandemie COVID-19 tichou revolucí. Na rozdíl od minulých krizí se mu podařilo napodobit to, co zavádějí centrální banky v rozvinutých ekonomikách: proticyklické politiky s kvantitativním uvolňováním (QE), nákupy aktiv v místní měně, škrty úrokových sazeb a monetizaci vládních schodků.
V minulosti by taková politika rozdmýchala inflaci a tlak na devizové kurzy. Tentokrát ne. S výjimkou několika centrálních bank, které měly potíže už před pandemií, se centrálním bankám zemí s rozvíjejícími se trhy podařilo využít QE k vytvoření většího manévrovacího prostoru pro reakci na krizi.
Tuto změnu umožnila měnová politika rozvinutých ekonomik. Jejich vlastní programy QE mají pozitivní druhotné efekty a v reakci na krizi rozšířily měnové swapy a zahraniční devizové repo operace. Ze všech opatření přijatých globálně systémovými centrálními bankami (GSCB) je nejdůležitější reakce amerického Federálního rezervního systému, ale i swapy a repo operace Evropské centrální banky (ECB) a Čínské lidové banky (PBOC) mají na regionální úrovni významný dopad.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Subscribe
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
Already have an account? Log in