PRINCETON – V různých zemích a z různých příčin jsou pod palbou zásady pro přijímání na vysoké školy. V Bostonu 15. října začne soudce projednávat žalobu, která tvrdí, že postup přijímání uchazečů na Harvard diskriminuje Američany asijského původu. Ve Velké Británii poslanec David Lammy označil Oxford a Cambridge za „léno pevně zakořeněných výsad“ kvůli vysokému počtu studentů, jež přijímají ze soukromých škol. V Japonsku se Tokijská lékařská univerzita omluvila za falšování výsledků přijímacích zkoušek uchazeček s cílem zachovat strop podílu přijatých žen na 30 %.
Podívejme se postupně na každý z těchto sporů. Už dlouho je zřejmé, že podíl Američanů asijského původu přijatých na nejlepší soukromé univerzity v USA je výrazně nižší než počet přijatých na nejlepší veřejné vysoké školy, kde je zakázáno zohledňovat původ. Například v roce 2013 bylo na Harvardovu, Yaleovu, Princetonskou, Brownovu, Cornellovu a Columbijskou univerzitu zapsáno 14-18 % Američanů asijského původu. Ve dvou předních kampusech Kalifornské university, v Los Angeles a Berkeley, dosáhlo toto rozpětí 32-35 %. Tento rozdíl nemůže plně vysvětlit ani demografický profil Kalifornie, protože na Stanfordu, nejlepší kalifornské soukromé univerzitě, je počet přijatých Američanů asijského původu, dosahující 23 %, stále mnohem nižší než na tamních předních státních ústavech. (Naproti tomu mezi zapsanými na soukromý California Institute of Technology tvořili Američané asijského původu 43 %.)
Byť jsou Harvard, Stanford, Yale, Princeton, Brown, Cornell a Columbia soukromé univerzity, každá pobírá miliony dolarů z veřejných zdrojů, což s sebou nese požadavky zakazující „nezákonnou“ rasovou diskriminaci. Organizace žalující Harvard, Students for Fair Admissions, předložila soudu listinu dokládající, že přezkum uskutečněný kanceláří interních šetření samotné Harvardovy univerzity zjistil, že v roce 2013 bylo u Američanů asijského původu méně pravděpodobné, že budou přijati, než u bělochů, kteří si vedli srovnatelně dobře ve všech kritériích s výjimkou subjektivního „osobnostního“ hodnocení. Kdyby se přijímací řízení zakládalo výhradně na akademickém výkonu, na Harvard by přicházelo 43 % Američanů asijského původu. Místo toho jich bylo 19 %.
PRINCETON – V různých zemích a z různých příčin jsou pod palbou zásady pro přijímání na vysoké školy. V Bostonu 15. října začne soudce projednávat žalobu, která tvrdí, že postup přijímání uchazečů na Harvard diskriminuje Američany asijského původu. Ve Velké Británii poslanec David Lammy označil Oxford a Cambridge za „léno pevně zakořeněných výsad“ kvůli vysokému počtu studentů, jež přijímají ze soukromých škol. V Japonsku se Tokijská lékařská univerzita omluvila za falšování výsledků přijímacích zkoušek uchazeček s cílem zachovat strop podílu přijatých žen na 30 %.
Podívejme se postupně na každý z těchto sporů. Už dlouho je zřejmé, že podíl Američanů asijského původu přijatých na nejlepší soukromé univerzity v USA je výrazně nižší než počet přijatých na nejlepší veřejné vysoké školy, kde je zakázáno zohledňovat původ. Například v roce 2013 bylo na Harvardovu, Yaleovu, Princetonskou, Brownovu, Cornellovu a Columbijskou univerzitu zapsáno 14-18 % Američanů asijského původu. Ve dvou předních kampusech Kalifornské university, v Los Angeles a Berkeley, dosáhlo toto rozpětí 32-35 %. Tento rozdíl nemůže plně vysvětlit ani demografický profil Kalifornie, protože na Stanfordu, nejlepší kalifornské soukromé univerzitě, je počet přijatých Američanů asijského původu, dosahující 23 %, stále mnohem nižší než na tamních předních státních ústavech. (Naproti tomu mezi zapsanými na soukromý California Institute of Technology tvořili Američané asijského původu 43 %.)
Byť jsou Harvard, Stanford, Yale, Princeton, Brown, Cornell a Columbia soukromé univerzity, každá pobírá miliony dolarů z veřejných zdrojů, což s sebou nese požadavky zakazující „nezákonnou“ rasovou diskriminaci. Organizace žalující Harvard, Students for Fair Admissions, předložila soudu listinu dokládající, že přezkum uskutečněný kanceláří interních šetření samotné Harvardovy univerzity zjistil, že v roce 2013 bylo u Američanů asijského původu méně pravděpodobné, že budou přijati, než u bělochů, kteří si vedli srovnatelně dobře ve všech kritériích s výjimkou subjektivního „osobnostního“ hodnocení. Kdyby se přijímací řízení zakládalo výhradně na akademickém výkonu, na Harvard by přicházelo 43 % Američanů asijského původu. Místo toho jich bylo 19 %.