NAIROBI/DILLÍ – Více než 300 milionů lidí v Indii nemá přístup k elektřině a v subsaharské Africe žije bez zdroje energie ještě dvakrát vyšší počet osob. A protože obyvatel má podle prognóz přibývat rychleji než elektrických přípojek, očekává se, že se „energetická chudoba“ bude ještě nějakou dobu zhoršovat.
Venkovské komunity v hraničních ekonomikách desítky let marně čekají na vládou poskytovanou elektřinu. Nové technologie – v kombinaci s levnějšími solárními panely, kvalitnějšími bateriemi a systémy mobilních plateb – však dnes mění způsob výroby a distribuce energie. Díky takzvaným „minisítím“ – menším a lokalizovaným energetickým soustavám – mohou nezávislí producenti elektrifikovat odlehlé oblasti rychleji a levněji než tradiční elektrárenské společnosti. Nyní je hlavním úkolem přesvědčit politiky, finančníky a subjekty hájící vlastní zájmy o hodnotě decentralizace.
Řešit elektrifikaci venkova prostřednictvím minisítí není nový nápad; tento přístup se už dlouho používá v mnoha komunitách od Spojených států po Kambodžu s cílem zapojit místní infrastrukturu do regionálních či národních sítí. A pro komunity hladovějící po energii mají minisítě převratný potenciál. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) představují decentralizovaná řešení typu minisítí nejhospodárnější způsob, jak zajistit elektřinu více než 70% nepřipojených lidí za předpokladu, že dotyčné projekty dokážou přilákat nové zdroje kapitálu. Kdyby se do minisítí a podpůrných politik investovalo 300 miliard dolarů, mohly by podle IEA do roku 2030 sloužit 450 milionům lidí.
NAIROBI/DILLÍ – Více než 300 milionů lidí v Indii nemá přístup k elektřině a v subsaharské Africe žije bez zdroje energie ještě dvakrát vyšší počet osob. A protože obyvatel má podle prognóz přibývat rychleji než elektrických přípojek, očekává se, že se „energetická chudoba“ bude ještě nějakou dobu zhoršovat.
Venkovské komunity v hraničních ekonomikách desítky let marně čekají na vládou poskytovanou elektřinu. Nové technologie – v kombinaci s levnějšími solárními panely, kvalitnějšími bateriemi a systémy mobilních plateb – však dnes mění způsob výroby a distribuce energie. Díky takzvaným „minisítím“ – menším a lokalizovaným energetickým soustavám – mohou nezávislí producenti elektrifikovat odlehlé oblasti rychleji a levněji než tradiční elektrárenské společnosti. Nyní je hlavním úkolem přesvědčit politiky, finančníky a subjekty hájící vlastní zájmy o hodnotě decentralizace.
Řešit elektrifikaci venkova prostřednictvím minisítí není nový nápad; tento přístup se už dlouho používá v mnoha komunitách od Spojených států po Kambodžu s cílem zapojit místní infrastrukturu do regionálních či národních sítí. A pro komunity hladovějící po energii mají minisítě převratný potenciál. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) představují decentralizovaná řešení typu minisítí nejhospodárnější způsob, jak zajistit elektřinu více než 70% nepřipojených lidí za předpokladu, že dotyčné projekty dokážou přilákat nové zdroje kapitálu. Kdyby se do minisítí a podpůrných politik investovalo 300 miliard dolarů, mohly by podle IEA do roku 2030 sloužit 450 milionům lidí.