0

Elektromobily a udržitelný rozvoj

NEW YORK – Klíč k získání kontroly nad změnou klimatu leží v dokonalejší technice. Musíme najít nové způsoby jak vyrábět a využívat energii, uspokojit své výživové potřeby, přepravovat se a vytápět a klimatizovat svá obydlí tak, abychom omezili úlohu ropy, plynu, uhlí, dusíkatých hnojiv a dalších zdrojů skleníkových plynů, které změnu klimatu vyvolávají.

Máme po ruce dostatek dobrých možností, které naznačují, že svět může dosáhnout cíle a získat kontrolu nad změnou klimatu za rozumnou cenu (snad 1 % globálního důchodu ročně) a přitom světové ekonomice ponechat prostor k růstu a zvyšování životních úrovní. Jednou z nejzajímavějších linií vývoje na obzoru je nová generace elektrických vozů.

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

Během raných let automobilu na konci devatenáctého století si konkurovala řada typů aut – s parním pohonem, akumulátory a spalovacím motorem. Benzínové a naftové spalovací motory v soutěži zvítězily díky úspěchu Fordova Modelu T, který poprvé vyjel z montážní linky v roce 1908. Uběhlo sto let a konkurence se znovu probouzí.

Za dveřmi je věk elektrických vozů. Prvním průlomem byla Toyota Prius, hybridní elektrický vůz uvedený na trh v Japonsku roku 1997. Po připojení malého generátoru a akumulátoru k brzdovému systému běžného auta hybrid doplňuje běžný motor elektromotorem. Benzínový dojezd se zvyšuje natolik, že hybrid je komerčně životaschopný, a vozidla šetřící benzín budou komerčně ještě úspěšnější, až se na spotřebitele uvalí daň za oxid uhličitý, který ze svých aut vypouštějí.

Mnoho dalších inovací je na cestě, v čele se zásuvkovým hybridním vozem od General Motors, nazvaným Chevy Volt, který se očekává na konci roku 2010. Zatímco Prius je běžný benzínový automobil s malým přidaným elektromotorem, Volt je elektromobil s přidaným spalovacím motorem.

Akumulátorem Voltu bude špičková, vysoce výkonná lithium-iontová baterie, která po nabití slibuje dojezd až 40 mil (zhruba 65 km) a šestihodinovou dobíjecí lhůtu při zapojení do zásuvky běžné elektrické sítě. Na základě struktury jízd typického řidiče najezdí Volt na baterii tolik, že dosáhne spotřeby kolem 1 litru benzínu na 100 kilometrů!

Larry Burns, až do svého nedávného odchodu do penze vizionářský ředitel výzkumu a vývoje v GM, pokládá elektromobily za mnohem víc než jen příležitost k úspoře benzínu, byť ta je samozřejmě důležitá. Podle Burnse věk elektromobilů povede k restrukturalizaci elektrické rozvodné sítě, promění strukturu jízd automobilem a obecně zlepší kvalitu života v městském prostoru, kde bude většina lidí žít a autem jezdit.

Nejprve se objeví řada typů elektrických vozů, včetně zásuvkových hybridů, plně akumulátorových vozidel a aut poháněných vodíkovými články, v podstatě baterií doplňovanou vnějším zdrojem vodíku. Tato rozličná vozidla budou schopná čerpat energii z bezpočtu zdrojů.

Elektrickou rozvodnou síť, z níž se budou akumulátory dobíjet, může napájet solární, větrná či jaderná energetika – všechny bez emisí CO2. Tyto obnovitelné zdroje energie lze rovněž využít k rozkladu vody na vodík a hydroxylový iont a vodík následně využít k��doplňování palivových článků.

Zadruhé, akumulační kapacita vozového parku bude hrát významnou úlohu ve stabilizaci elektrické sítě. Akumulátorem poháněná vozidla nejenže elektřinu ze sítě během dobíjení odčerpávají, ale když jsou zaparkovaná, mohou také do sítě během kulminace odběru energii navíc dodávat zpět. Vozový park elektromobilů se stane součástí celkové elektrické sítě a bude efektivně (dálkově) řízen tak, aby se doba dobíjení a vracení energie do sítě optimalizovala.

Zatřetí, elektricky poháněné vozy otevřou brány do nového světa „chytrých“ aut, jejichž senzorové systémy a komunikace mezi vozidly umožní prevenci střetů, odklánění dopravy a dálkové ovládání vozu. Propojení informačních technologií s hnací soustavou vozu tak povede k dosažení nových standardů bezpečnosti, pohodlí a údržby.

Jde o vizionářské myšlenky, které jsou ovšem technicky dosažitelné. K realizaci těchto koncepcí bude ale zapotřebí nových forem partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Svým dílem k integrovanému systému budou muset přispět automobilky, poskytovatelé veřejných služeb a internetu a státní silničáři. Všechny tyto sektory budou potřebovat nové způsoby soupeření a spolupráce s ostatními. Veřejný sektor bude muset nabídnout financování, aby nové generaci vozidel umožnil dosáhnout komercializace – skrze výdaje za výzkum a vývoj, spotřebitelské dotace a podporu doplňkové infrastruktury (například zásuvek k dobíjení akumulátorů na veřejných místech).

Nová éra elektromobilů je příkladem působivých příležitostí, jichž se můžeme chopit na cestě od neudržitelného věku fosilních paliv k novému věku udržitelných technologií. Naši klimatičtí vyjednavači se dnes handrkují, protože na změnu klimatu pohlížejí jen v negativním světle: kdo omezování spotřeby fosilních paliv zaplatí?

Fake news or real views Learn More

Burnsova vize vývoje automobilů nám ovšem připomíná, že přechod k udržitelnosti může přinést skutečné průlomy v kvalitě života. To platí nejen pro automobily, ale i při výběru energetických soustav, projektování budov, plánování měst a potravních systémů (nezapomínejme, že výroba potravin a doprava tvoří šestinu všech emisí skleníkových plynů).

Musíme o klimatické výzvě uvažovat nově jako o příležitosti k celosvětovému hledání nápadů a ke spolupráci na řadě technických průlomů, které nám zajistí udržitelný rozvoj. Využitím špičkové techniky a nových typů partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem můžeme uspíšit celosvětový přechod k udržitelným technologiím, což by bylo přínosné pro země bohaté i chudé – a právě tak bychom se dopracovali k základu pro globální dohodu ohledně změny klimatu, která nám podle dosavadních výsledků uniká.