2

Velké účtování v Egyptě

LONDÝN – Mohutné protivládní protesty, které vypukly po celém Egyptě 30. června – tedy na den přesně rok poté, co si Egypťané zvolili vůbec prvního civilního prezidenta –, představovaly rozmanité a decentralizované hnutí, které oslabilo moc prezidenta Muhammada Mursího jako nikdy předtím. Statisíce lidí vyšly do ulic a mnozí z nich vzali útokem a vypálili káhirské sídlo vládnoucího Muslimského bratrstva.

Na sklonku dne dostal prezident ultimátum. První „revoluční“ prohlášení nového egyptského lidového hnutí Tamarúd (Vzpoura) požadovalo, aby Mursí do dvou dnů odstoupil, jinak bude čelit pochodu na prezidentský palác. „Jménem 22 milionů občanů prohlašujeme, že Muhammad Mursí již není právoplatným prezidentem Egypta.“ Demonstranti poté vyzvali „státní instituce, armádu, policii a soudy, aby se postavily na stranu lidu“.

Armáda skutečně promluvila, když dala Mursímu vlastní ultimátum: řešte požadavky demonstrantů, jinak vás čeká vojenské řešení krize. Mursího úřad v závěru dne konstatoval, že s ním prohlášení armády nikdo předem nekonzultoval, a o půlnoci v několika velkých městech současně demonstrovaly desetitisíce prezidentových stoupenců.

Co tedy bude dál? A jaký dopad budou mít hnutí Tamarúd a intervence armády na choulostivý demokratizační proces v Egyptě?