1

Nevinní egyptští vrazi

KÁHIRA – „Bašár by se měl vzdát moci a bezpečně se uchýlit do Egypta. Zdejší generální prokurátor je nakloněn vraždám,“ řekl mi jeden přítel v narážce na syrského prezidenta Bašára Asada, když jsme společně sledovali proces s bývalým egyptským prezidentem Husním Mubarakem u trestního soudu policejní akademie. Ačkoliv Mubarak a jeho ministr vnitra (vnitřní bezpečnosti) Habíb Adlí dostali na závěr svých procesů doživotní tresty, generálové, kteří z pozic náměstků ministra vnitra řídili egyptský represivní aparát, byli zproštěni obžaloby.

Hasan Abdal Rahmán, šéf nechvalně proslulého Vyšetřování státní bezpečnosti (SSI) připomínajícího východoněmeckou Stasi, Ahmád Ramzí, šéf Centrálních bezpečnostních sil (CSF), Adlí Fajjíd, šéf Veřejné bezpečnosti, Izmáíl Šér, jenž stál v čele Káhirského bezpečnostního direktoriátu (CSD), Usáma Júsef, ředitel Bezpečnostního direktoriátu v Gíze, ani Umar Faramawy, jenž měl pod palcem Bezpečnostní direktoriát 6. října, se podle soudu ničím neprovinili. Mubarakovi a Adlího advokáti se proti doživotním trestům odvolají a mnozí Egypťané jsou přesvědčeni, že oba někdejší vysocí egyptští představitelé dostanou nižší tresty.

Rozsudky vyslaly občanům jednoznačný vzkaz, který má vážné důsledky pro politický přerod země. Ze strany advokátů a rodin obětí se po jejich vyhlášení ozval spontánní křik: „Lidé chtějí očistu soudnictví.“

Mnoho Egypťanů – včetně vysoce postavených soudců – skutečně nepokládá soudnictví za nezávislou instituci. „Toto je velké profesní pochybení. Generálové měli dostat stejné doživotní tresty jako Mubarak,“ prohlásil Zakaria Abdel Azíz, někdejší zvolený šéf Soudcovského klubu. „Zabíjení trvalo mnoho dní a oni nikomu nenařídili, aby ho zastavil. Ministerstvo vnitra není jediná instituce, která by se měla očistit. Soudnictví to potřebuje také.“