1

Porouchaná egyptská ekonomika

WASHINGTON – Od loňského pádu egyptského prezidenta Husního Mubaraka ovládají veřejný život vamp#160;zemi politické aspirace Egypťanů. Samp#160;řešením těchto aspirací začala bohužel prudce klesat ekonomika, což ohrožuje jeden zamp#160;hlavních cílů revoluce, totiž zlepšení životní úrovně a blahobytu Egypťanů.

Skutečně hrozí, že populistická rétorika egyptských politiků zvrátí hospodářské reformy, které uskutečnil Mubarakův režim. Vamp#160;roce 2004 zahájil tehdejší premiér Ahmad Nazíf významný reformní program, jehož cílem bylo odstranění byrokratických překážek růstu restrukturalizací finančního sektoru, zjednodušením pravidel podnikání, liberalizací zahraničního obchodu a omezením role vlády vamp#160;ekonomice.

Reformy zamp#160;roku 2004, které také zrušily omezení přístupu kamp#160;valutám a snížily dovozní cla, vedly kamp#160;postupnému zlepšení podnikatelského a investičního klimatu. Když se kamp#160;tomu přidala příznivá mezinárodní situace, zvýšil se roční růst HDP Egypta zamp#160;4,1% vamp#160;roce 2004 na 7,2% vamp#160;roce 2008 a i vamp#160;letech 2009-2010 se navzdory globální recesi udržel na pěti procentech. Nová opatření pomohla rovněž přilákat velký příliv kapitálu a přímých zahraničních investic, což dále podpořilo dramatický vzestup rezerv vamp#160;cizí měně zamp#160;14,8 miliard dolarů vamp#160;roce 2004 na více než 36 miliard dolarů do konce roku 2010.

Vamp#160;roce 2011 se situace téměř na všech frontách zhoršila. Roční růst klesl zhruba na 0,5% a inflace zůstala dvojciferná. Míra nezaměstnanosti dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí 12,4%, přičemž ve stejném období roku 2010 činila 8,9%. Bilance běžného účtu se rapidně zhoršila kvůli ztrátě více než 4 miliard dolarů na příjmech zamp#160;cestovního ruchu a prudkému poklesu peněz zasílaných do země Egypťany pracujícími vamp#160;zahraničí. Fiskální deficit vzrostl na 10% HDP, následkem čehož se vládní dluh (včetně dluhu vnějšího), který do té doby setrvale klesal, opět zvýšil na 76% HDP.