0

Egypt potřebuje prezidenta, nikoli faraóna

Egypt prochází vzrušenou celonárodní debatou o politické reformě. Ústředním tématem je požadavek všech opozičních stran a mnoha občanských uskupení na změnu ústavy z roku 1971 a zrušení 23 let starého stavu ohrožení, který byl zaveden po atentátu na Anvara Sadata roku 1981.

Takové požadavky nejsou nové. Prezident Husní Mubarak a vládnoucí Národně demokratická strana však už od poloviny 80. let dělají obstrukce. Vzhledem k neblahým událostem v Egyptě, v regionu a v širším světě jsou však tentokrát požadavky na reformu naléhavější.

Na domácí scéně zesílily obavy ohledně Mubarakova věku (76) a jeho zhoršujícího se zdravotního stavu. Mubarakovo podlomené zdraví, o němž se šíří zvěsti už celé roky, nebylo oficiálně přiznáno až do listopadu 2003, kdy už nebylo možné potíže skrývat. Během své řeči v parlamentu Mubarak omdlel před zraky milionů televizních diváků. Přestože se hodinu nato vrátil a pronesl zbytek svého projevu, Egypťané se začali domáhat větší transparentnosti ve věci prezidentova zdraví i dalších státních záležitostí.

Egyptské chřadnoucí hospodářství, vysoká míra nezaměstnanosti a bující korupce zároveň přivádějí mnohé mladé Egypťany k zoufalství. Více než polovina žijících Egypťanů se narodila od chvíle, kdy se Mubarak ujal úřadu. Podle nedávné zprávy Rozvojového programu OSN zhruba polovina obyvatel mezi 15 a 30 lety sní o emigraci do Evropy, Severní Ameriky nebo Austrálie.