2

Důkazy o reformách vzdělávání

DHÁKA – Existuje téměř všeobecná shoda, že víc vzdělanosti je pro společnost přínosem. Ukazuje se ale, že některé populární vzdělávací politiky přinášejí velmi málo, zatímco jiné, často přehlížené, mohou změnit mnoho.

Jasným zlepšením by se zdálo zmenšení velikosti tříd, ale nižší počet žáků ve třídě se sám o sobě neprojevil jako vzpruha výsledků vzdělávání. Rovněž prodloužení školního dne se jeví jako snadná cesta k zajištění, aby se žáci víc naučili; výzkum ale zjišťuje, že čas strávený ve škole je podstatně méně důležitý, než co se tam děje.

Erdogan

Whither Turkey?

Sinan Ülgen engages the views of Carl Bildt, Dani Rodrik, Marietje Schaake, and others on the future of one of the world’s most strategically important countries in the aftermath of July’s failed coup.

Nový výzkum uskutečněný pro think tank Centrum Kodaňského konsenzu, který řídím, zdůrazňuje neintuitivní fakt, že zázračným vzdělávacím lékem není ani vybavit třídy dalšími učebnicemi či počítači. V rámci projektu, který vyhledává nejdůmyslnější politické možnosti pro Bangladéš, Atonu Rabbani z Univerzity v Dháce dokládá, že vyučování s pomocí techniky má smíšené výsledky. V Indii mělo poskytnutí počítačů žákům jistý vliv, ale v Kolumbii téměř žádný. Zavedení počítačů ve Spojených státech, není-li opřeno o rodičovský dohled a pedagogické vedení, je dokonce škodlivé.

Toto zjištění potvrzuje nedávná studie OECD, která odhalila, že v průběhu poslední dekády nedošlo k žádnému „patrnému zlepšení“ ve výsledcích studentů v bohatých zemích, které nejvíc investují do vzdělávacích technologií.

Totéž kupodivu platí pro základní, konvenční zlepšení výuky, jako je poskytnutí dalších učebnic a výstavba knihoven. Při hodnocení výzkumu podstatného pro tvůrce politik v Bangladéši našel Rabbani jen jednu studii dokládající, že další učebnice rozhodně zlepšily výsledky v testech – a zlepšení se projevilo jen u nejlepších studentů.

Módní projekty jako zajištění laptopů pro žáky přitahují mnoho finanční podpory, ale nejsou to vždy dobře vynaložené peníze. Peru, které obdrželo třetinu všech laptopů poskytnutých prostřednictvím organizace One Laptop per Child, uskutečnilo první randomizovaný řízený test, aby ověřilo, zda děti s počítačem mají lepší výsledky než děti bez něj. Výsledek? „Nebyl zjištěn žádný vliv na školní úspěchy ani na kognitivní dovednosti.“ Naopak učitelé uvedli, že u dětí, které dostaly laptop, bylo výrazně méně pravděpodobné, že vyvinou úsilí ve škole.

Jak tedy mohou tvůrci politik udělat co nejvíc dobrého? Stěžejní studie z Jamajky naznačuje, že obrovské změny mohou přinést intervence v raném dětství.

Jamajská studie se zaměřila na děti trpící zakrňováním čili chronickou podvýživou, která v roce 2010 postihovala 171 milionů dětí na světě. Zakrňování začíná už před narozením, vlivem špatné výživy a kvality potravin, jež přijímá matka, společně s častými infekcemi. Mezi celoživotní důsledky může patřit zpomalený vývoj, nižší produktivita a vyšší citlivost vůči určitým chorobám.

V polovině 80. let jamajští sociální pracovníci dva roky navštěvovali domovy zakrnělých dětí na hodinu týdně a učili jejich matky hrát si s dětmi tak, aby podpořily jejich rozvoj. Na začátku tyto děti ve všech vývojových testech zaostávaly za spolužáky. Během dvou let práce s rodinami se však rozvoj dětí zlepšil. A když se výzkumníci vrátili po 20 letech, výsledky byly ohromující. Zakrnělé děti si vydělávaly stejně jako jejich spolužáci. Zakrnělé děti, které nebyly součástí programu, si vydělávaly o 25 % méně.

V Bangladéši je šest milionů zakrnělých dětí – čtyři z deseti dětí ve věku do pěti let, přičemž globální průměr dosahuje asi 25 %.

Zřízení vzdělávacích center pro malé děti v Bangladéši by mohlo změnit životy, za cenu kolem 300 dolarů na žáka. Na základě jamajské studie by zlepšení příjmů během života každého dítěte odpovídalo zhruba deseti tisícům dolarů. V zemi, kde příjem na hlavu těsně převyšuje tisíc dolarů to má značný význam. Každý vynaložený dolar by znevýhodněnému dítěti pomohl zvýšit svou produktivitu o 35 dolarů.

Dalším vzdělávacím přístupem, který se ukazuje jako slibný, je dělení studentů do skupin podle prospěchu. To může být kontroverzní kvůli domnělé marginalizaci studentů s horším prospěchem. Sílí však pochopení toho, že při menších rozdílech mezi dětmi s nejlepšími a nejhoršími výsledky mohou učitelé lépe zaměřit své úsilí.

V Indii a Keni dělení žáků podle prospěchu zvýšilo výsledky v testech. Pro Bangladéš se odhaduje, že vynaložení sta dolarů na dělení studentů (a případně zaměstnání učitelů navíc) by výsledky zvýšilo o téměř dvě směrodatné odchylky. Podle dalších studií by to přineslo roční výnosy ve výši až 8 %. To je skvělá návratnost investice: každý vynaložený dolar zajistí sociální přínosy v hodnotě 12 dolarů.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Ať už v Bangladéši či jinde, skutečné ponaučení, které je třeba si vzít z tohoto výzkumu, tkví v tom, že je třeba vidět za módní politiky, jako je přidávání techniky do tříd. Klíčem k pokroku ve vzdělávání je zaměřit se na intervence podložené věrohodnými vědeckými důkazy.

Z angličtiny přeložil David Daduč