Vzdělávání Evropy

Při léčbě evropských neshod hrálo a stále hraje velkou roli vzdělání. Před čtyřiceti lety schválili Charles de Gaulle a Konrad Adenauer vypracování nových učebnic, z nichž se učily děti v obou zemích a které pomohly zhojit století trvající francouzsko-německé nepřátelství.

Dnešní úkoly po takto dynamickém využití vzdělávací politiky volají. Evropská unie se s květnovým přistoupením středo-, východo- a jihoevropských kandidátských zemí stane politicky, ekonomicky a sociálně rozmanitější než kdykoliv předtím. To bezpochyby skýtá nové příležitosti, ale i nová rizika. Jelikož se rozšířená unie stane skutečností za pouhé dva měsíce, je nevyhnutelně nutné zformulovat koncepty kulturního porozumění, které přispějí k úspěšné integraci nových členů.

Některé hodnoty, které unie již dlouho vyznává, by se měly přenést poměrně snadno. Členové EU se v Maastrichtské smlouvě před deseti lety zavázali, že budou respektovat dějiny, kulturu a tradice všech zúčastněných národů. Návrh ústavy, který nedávno nebyl přijat v prvním kole jednání, neslibuje jen respektování kulturního dědictví; zavazuje unii, aby aktivně chránila, udržovala a rozvíjela bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost Evropy.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/05Kiyr6/cs;