0

Cesta Edmunda Phelpse

Letošní laureát Nobelovy ceny za ekonomii Edmund Phelps je ve svém oboru gigantem. Jeho příspěvky byly a dodnes jsou natolik důležité, že změnily tradiční způsoby myšlení. Podle indexu citovanosti v oblasti společenských věd se řadí mezi nejvýznamnější ekonomy od dob Adama Smitha. Ekonomové zabývající se makroekonomikou, jejími mikrozáklady, teorií exogenního a endogenního růstu, tvorbou očekávání a problémy spojenými s informacemi a diskriminací se vesměs odvolávají na Phelpse.

Poté, co získal brilantní střední vzdělání, nastoupil Phelps na Amherstskou kolej ve státě Massachusetts, aniž měl konkrétní představu, které disciplíně se chce věnovat nebo o jakou kariéru usilovat. On sám měl vášnivý vztah k filozofii, ale na naléhání svého otce se nechal zapsat na ekonomii.

A jak tomu téměř vždy bývá, pro své budoucí povolání se Phelps rozhodl po setkání s důležitým profesorem, v tomto případě s ekonomem z Harvardovy univerzity Jamesem Nelsonem. Po jistém váhání se Phelps rozhodl usilovat o postgraduální vzdělání. Paul Samuelson přiznává, že tehdy souhlasil s uspořádáním konference na Amherstu, poněvadž měl jediný cíl: „přetáhnout“ Phelpse na Massachusettský technologický ústav (MIT). Phelps se však rozhodl pro Yaleovu univerzitu, kde se dostal do přímého kontaktu s Jamesem Tobinem a Thomasem Schellingem. Doktorskou práci napsal pod Tobinovým vedením.

Jakmile získal doktorát, strávil Phelps jeden rok v losangeleském mozkovém trustu Rand Corporation, načež se vrátil na Yale. Další rok působil na MIT, kde vyučoval spolu s Robertem Solowem a seznámil se se Samuelsonem a Francem Modiglianim. Následovala působení na Pensylvánské a Kolumbijské univerzitě.