Cesta Edmunda Phelpse

Letošní laureát Nobelovy ceny za ekonomii Edmund Phelps je ve svém oboru gigantem. Jeho příspěvky byly a dodnes jsou natolik důležité, že změnily tradiční způsoby myšlení. Podle indexu citovanosti v oblasti společenských věd se řadí mezi nejvýznamnější ekonomy od dob Adama Smitha. Ekonomové zabývající se makroekonomikou, jejími mikrozáklady, teorií exogenního a endogenního růstu, tvorbou očekávání a problémy spojenými s informacemi a diskriminací se vesměs odvolávají na Phelpse.

Poté, co získal brilantní střední vzdělání, nastoupil Phelps na Amherstskou kolej ve státě Massachusetts, aniž měl konkrétní představu, které disciplíně se chce věnovat nebo o jakou kariéru usilovat. On sám měl vášnivý vztah k filozofii, ale na naléhání svého otce se nechal zapsat na ekonomii.

A jak tomu téměř vždy bývá, pro své budoucí povolání se Phelps rozhodl po setkání s důležitým profesorem, v tomto případě s ekonomem z Harvardovy univerzity Jamesem Nelsonem. Po jistém váhání se Phelps rozhodl usilovat o postgraduální vzdělání. Paul Samuelson přiznává, že tehdy souhlasil s uspořádáním konference na Amherstu, poněvadž měl jediný cíl: „přetáhnout“ Phelpse na Massachusettský technologický ústav (MIT). Phelps se však rozhodl pro Yaleovu univerzitu, kde se dostal do přímého kontaktu s Jamesem Tobinem a Thomasem Schellingem. Doktorskou práci napsal pod Tobinovým vedením.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/ioru4em/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.