NEW YORK – Spojené státy budou mít opět rozdělenou vládu, neboť demokraté drží Bílý dům, zatímco republikáni ovládají obě komory Kongresu. To však ještě neznamená, že se poslední dva roky prezidentského působení Baracka Obamy nutně musí nést ve znamení patu a vzájemného osočování.
Touha voličů po změně a strach z pokračování pomalého růstu, které dovedly republikány k vítězství v nynějších kongresových volbách, zákonitě vyvolají diskusi o nových politických řešeních schopných zvýšit růst, zaměstnanost a příjmy. Americká zkušenost s rozdělenou vládou samozřejmě může vyvolávat pesimismus v otázce schopnosti obou stran ke kompromisu, ovšem jak nedávno ukázalo Mexiko, kde se tři velké strany dohodly na tržně orientovaném „Paktu pro Mexiko“, i vyhroceně protikladná politická uskupení mohou překonat podezíravost a přijmout za své potřebné reformy.
Seznam potenciálních politických akcí, které by mohly Spojeným státům prospět – mimo jiné liberalizace obchodu, obsáhlá regulační reforma nebo reformy přistěhovalecké politiky a školství –, je dlouhý. Pouze dvě politiky jsou však z hlediska „Paktu pro Ameriku“ obzvláště slibné: federální výdaje na infrastrukturu a reforma firemních daní. Uzákonění těchto reforem by bylo výhrou pro obě strany.
NEW YORK – Spojené státy budou mít opět rozdělenou vládu, neboť demokraté drží Bílý dům, zatímco republikáni ovládají obě komory Kongresu. To však ještě neznamená, že se poslední dva roky prezidentského působení Baracka Obamy nutně musí nést ve znamení patu a vzájemného osočování.
Touha voličů po změně a strach z pokračování pomalého růstu, které dovedly republikány k vítězství v nynějších kongresových volbách, zákonitě vyvolají diskusi o nových politických řešeních schopných zvýšit růst, zaměstnanost a příjmy. Americká zkušenost s rozdělenou vládou samozřejmě může vyvolávat pesimismus v otázce schopnosti obou stran ke kompromisu, ovšem jak nedávno ukázalo Mexiko, kde se tři velké strany dohodly na tržně orientovaném „Paktu pro Mexiko“, i vyhroceně protikladná politická uskupení mohou překonat podezíravost a přijmout za své potřebné reformy.
Seznam potenciálních politických akcí, které by mohly Spojeným státům prospět – mimo jiné liberalizace obchodu, obsáhlá regulační reforma nebo reformy přistěhovalecké politiky a školství –, je dlouhý. Pouze dvě politiky jsou však z hlediska „Paktu pro Ameriku“ obzvláště slibné: federální výdaje na infrastrukturu a reforma firemních daní. Uzákonění těchto reforem by bylo výhrou pro obě strany.