CAMBRIDGE, MASSACHUSETTS – „Hlavnímu přemýšlení“ o rozvoji odjakživa dominovaly komplexní vize transformace chudých společností. Od takzvaného „velkého postrčení“ po „vyvážený rozvoj“ a od „Washingtonského konsenzu“ po „druhou generaci reforem“ se důraz kladl na všeobsáhlou změnu.
Dnešní rozvojový úzus se neliší. Převládající posedlost agendou „řízení“ má za následek široce založenou snahu o přetvoření institucí v rozvojových společnostech jako nezbytný předpoklad hospodářského růstu. Projekt tisíciletí Organizace spojených národů zahrnuje rozsáhlé koordinované postrčení k investicím do lidského kapitálu, veřejné infrastruktury a zemědělských technologií.
Objevili se ale také obrazoborečtí odpůrci takových komplexních přístupů, mezi nimiž byl nepochybně nejvýznačnějším Albert Hirschman. Ba Hirschmanovy vlivné příspěvky teď uznala americká organizace Social Science Research Council, která letos založila cenu na jeho počest.
CAMBRIDGE, MASSACHUSETTS – „Hlavnímu přemýšlení“ o rozvoji odjakživa dominovaly komplexní vize transformace chudých společností. Od takzvaného „velkého postrčení“ po „vyvážený rozvoj“ a od „Washingtonského konsenzu“ po „druhou generaci reforem“ se důraz kladl na všeobsáhlou změnu.
Dnešní rozvojový úzus se neliší. Převládající posedlost agendou „řízení“ má za následek široce založenou snahu o přetvoření institucí v rozvojových společnostech jako nezbytný předpoklad hospodářského růstu. Projekt tisíciletí Organizace spojených národů zahrnuje rozsáhlé koordinované postrčení k investicím do lidského kapitálu, veřejné infrastruktury a zemědělských technologií.
Objevili se ale také obrazoborečtí odpůrci takových komplexních přístupů, mezi nimiž byl nepochybně nejvýznačnějším Albert Hirschman. Ba Hirschmanovy vlivné příspěvky teď uznala americká organizace Social Science Research Council, která letos založila cenu na jeho počest.