2

Růstová výzva pro Čínu

PEKING – Během právě ukončeného 18. sjezdu čínské komunistické strany všudypřítomné televizní obrazovky ve vlacích a ve stanicích metra vysílaly živé zpravodajství o tomto shromáždění. Zaneprázdnění obyvatelé Pekingu však nejevili známky hlubšího zájmu: podle nich nešlo o nic mimořádného.

Lhostejnost čínské veřejnosti vůči slavnostnímu předání moci v jejich zemi není nijak překvapivá. Všechna podstatná rozhodnutí se činí před sjezdem, za zavřenými dveřmi, s nepatrným vlivem kohokoli zvenčí. Všeobecně se však očekává, že tato zdánlivě zcela plynulá obměna přinese Číně – a okolnímu světu – komplikované a potenciálně náročné desetiletí.

Čína je na rozcestí. Vzhledem k tomu, že víc než 100 milionů lidí je stále pod oficiální hranicí chudoby a příjem na hlavu aktuálně v nominálních hodnotách jen těsně převyšuje 6000 dolarů, je zapotřebí zachovat robustní hospodářský růst. Odcházející prezident Chu Ťin-tchao naznačil, že do roku 2020 by se úhrnný čínský HDP a příjem na hlavu měl zdvojnásobit, což bude vyžadovat průměrné 7,5% roční tempo růstu. Je to zvladatelné?

Nedávná zlepšení v údajích o průmyslové výrobě, fixních investicích a maloobchodních tržbách napovídají, že čínská ekonomika, která v posledních čtvrtletích zpomalila, by už mohla být na cestě k nápravě. Úřady jsou ale stále obezřetné, jelikož čínské ekonomické vyhlídky silně závisejí na externích podmínkách, které jsou pramenem většiny současné nejistoty. Za současného stavu věcí však většina nezávislých ekonomů očekává 7-7,5% roční HDP v letech 2013-2017, zatímco Mezinárodní měnový fond předpovídá pro toto období optimističtější 8,2-8,5% tempo.