EVANSTON – „V uplynulých sto letech sjednotila [Komunistická strana Číny] čínský lid a stojí v jeho čele v době, kdy píše nejepochálnější kapitolu v tisíciletých dějinách čínského národa,“ prohlásil prezident Si Ťin-pching u příležitosti stoletého výročí založení KS Číny. Ve svém projevu zdůraznil roli strany coby hlavního motoru čínského úspěchu včetně hospodářského vzestupu země. Ekonomická bilance KS Číny je však ve skutečnosti nejednoznačná a i lidé, kteří tuto skutečnost uznávají, často přehlížejí, že úspěchy a nezdary strany pramení z týchž ekonomických základů.
Si má pravdu, že pod vedením KS Číny dosáhla země „historického skoku“ z jednoho z nejchudších států světa s „poměrně zaostalými výrobními silami“ ve středněpříjmovou zemi s druhou největší ekonomikou na světě. Opomněl však dodat, že tato bilance je poskvrněná obrovskými neúspěchy, jako byl Velký skok vpřed (1958-1962), jenž vedl k největšímu hladomoru v dějinách lidstva, nebo desítky let trvající přísné zákony o plánování rodiny, které přispěly k eskalaci demografické krize.
Díky schopnosti efektivně mobilizovat zdroje mohla KS Číny zajišťovat rozsáhlé veřejné statky, které jí pomohly táhnout rozvoj. Především strana od počátku 50. let mohutně investovala do veřejného zdraví a vzdělání. V důsledku toho dosáhla Čína jednoho z nejrychlejších nárůstů střední délky života, a to z 35-40 let v roce 1949 na dnešních 77,3 roku. Prudce se zvýšil také podíl žáků ve školách, a to z 20% na téměř 100% v případě základního školství a z 6% na přibližně 88% v případě středního školství. Gramotnost vzrostla z 20% v roce 1949 na dnešních 97%.
EVANSTON – „V uplynulých sto letech sjednotila [Komunistická strana Číny] čínský lid a stojí v jeho čele v době, kdy píše nejepochálnější kapitolu v tisíciletých dějinách čínského národa,“ prohlásil prezident Si Ťin-pching u příležitosti stoletého výročí založení KS Číny. Ve svém projevu zdůraznil roli strany coby hlavního motoru čínského úspěchu včetně hospodářského vzestupu země. Ekonomická bilance KS Číny je však ve skutečnosti nejednoznačná a i lidé, kteří tuto skutečnost uznávají, často přehlížejí, že úspěchy a nezdary strany pramení z týchž ekonomických základů.
Si má pravdu, že pod vedením KS Číny dosáhla země „historického skoku“ z jednoho z nejchudších států světa s „poměrně zaostalými výrobními silami“ ve středněpříjmovou zemi s druhou největší ekonomikou na světě. Opomněl však dodat, že tato bilance je poskvrněná obrovskými neúspěchy, jako byl Velký skok vpřed (1958-1962), jenž vedl k největšímu hladomoru v dějinách lidstva, nebo desítky let trvající přísné zákony o plánování rodiny, které přispěly k eskalaci demografické krize.
Díky schopnosti efektivně mobilizovat zdroje mohla KS Číny zajišťovat rozsáhlé veřejné statky, které jí pomohly táhnout rozvoj. Především strana od počátku 50. let mohutně investovala do veřejného zdraví a vzdělání. V důsledku toho dosáhla Čína jednoho z nejrychlejších nárůstů střední délky života, a to z 35-40 let v roce 1949 na dnešních 77,3 roku. Prudce se zvýšil také podíl žáků ve školách, a to z 20% na téměř 100% v případě základního školství a z 6% na přibližně 88% v případě středního školství. Gramotnost vzrostla z 20% v roce 1949 na dnešních 97%.