11

Upatlaná politika ekonomické rozbíhavosti

LAGUNA BEACH – Svět čím dál silněji charakterizuje rozbíhavost – v hospodářské výkonnosti, měnové politice, a tedy na finančních trzích. Globální divergence už přispívá k volatilitě akciových trhů, bezprecedentním poklesům výnosů státních dluhopisů ve vyspělých zemích a obrovským měnovým pohybům. Trend přitom nepolevuje a vytváří sílící tlak na už beztak napjaté politické systémy.

Systematicky významné ekonomiky světa lze rozdělit do čtyř kategorií. První skupina zahrnuje země jako Indie a Spojené státy, kde se rozšiřuje ekonomické oživení, což jim umožňuje překonávat finanční nevyváženosti. Ztělesněním druhé skupiny je Čína, které se daří měkce přistát na dráhu růstu, který bude sice nižší než v posledních letech, ale zůstane dostatečný k podpoře dalšího pokroku směrem k postavení země s vysokými příjmy a finanční stabilitě.

Ve třetí skupině jsou ekonomiky jako Brazílie, několik zemí eurozóny a Japonsko, které dostatečně nerostou a čelí rizikům negativního vývoje. Konečně čtvrtá skupina sestává z ekonomických a finančních hádanek, jako je Řecko a Rusko – zemí, jimž by se mohlo podařit obnovit růst a finanční stabilitu, ale stejně tak snadno by se mohly zhroutit a vyslat šokové vlny napříč Evropou i mimo ni.

Tato rozbíhavost je stejně tak politickým jako ekonomickým a finančním jevem. K jejímu překonání – a k zajištění stabilního, finančně vyrovnaného globálního růstu – bude nutná vnímavá tvorba národních politik a nadnárodní koordinace. Dnešní poněkud upatlané poměry národní i mezinárodní politiky ale bohužel takový přístup zatím znemožňují.